Bolesti ramen a s tím I často související funkční omezení ramene jsou dnes stále vice běžné a začínají být pomalu na podobné úrovni četnosti jako bolesti zad. U bolestí zad jsme si již vice vědomí důležitosti psychosociálních faktorů na možné bolesti, ale u bolestí ramen či jiných oblastí těla se toho stále moc nemluví I když důkazů máme již a mnoho. Stále však v široké veřejnosti, ale velké části odborné oblasti je stále přítomný vice biomechanický pohled na bolesti ramen.
Současný výzkum u bolestí ramen naznačuje, že fyzioterapie je rozumnou a účinnou léčebnou možností, i když velikost účinku je různá a míra možného opakování bolestí je vysoká.
Rehabilitace se nejčastěji skládá z kombinace:
- Vysvětlení příznaků a symptomů klientům
- Použití pasivních muskuloskeletálních technik
- Cvičení.
Velká část literatury týkající se ramene naznačuje, že biologický rámec – ve kterém jsou příznaky a symptomy vysvětlovány jako důsledek specifických tkáňových patologických procesů anebo konkrétních biomechanických/kineziologických poruch je věcí, skrze kterou bychom se měli dívat na bolesti ramen a I možná omezení.
Avšak platnost tohoto modelu se dostala pod kritický tlak, protože zjišťujeme, že souvislosti mezi tkáňovými abnormalitami nebo poruchami pohybových parametrů a bolestí nebo funkčními omezeními nejsou přímočaré. To znamená, že vědci, lékaři a terapeuti hledají nové způsoby léčby, aby našli lepší řešení pro klienty s těmito bolestmi.
Nevýrazná role biomechanických faktorů v problémech s bolestí ramene se objevuje také v nedávné studii (Chester et al. 2016) , ve které se zaměřují na faktory, které jsou spojeny s pozitivními klinickými výsledky u pacientů s bolestí ramene .
Překvapivě (jak pro koho) dochází k závěru, že psychologické faktory hrají důležitou roli v průběhu bolesti ramene, a proto by měly být v praxi fyzioterapie brány na zřetel. Rovněž dochází k závěru, že faktory klinického vyšetření spojené se specifickou strukturální diagnózou nejsou spojeny s pozitivním výsledkem léčby, což je velmi důležité říci, protože máme dnes mnoho důkazů, které dokazují, že I bolesti ramen zdaleka nejsou jen o nějakém poškození či nějakém tření/ dráždění tkání, což známe stále pod pojmem “impengement syndrom”.
Výzkumy nám sdělují, že jak k danému útlaku/ tření tkání pod akromiem dochází již od 30° a výše ( Brossmann et al. 1996),což jsou rozsahy, které používáme celý den, tak když lidem s bolestí ramene operačně odstranili bursu či část akromia, tak jako tak docházelo stále k bolestem ( Kolk et al. 2017). Ale když jde o tření/ dráždění tkání a my odstraníme to, co by mohlo toto provádět, neměla by bolesti zmizet?
Vraťme se ale ke studii Chester at al., v které sledovali 1030 pacientů s bolestí ramene, kteří byli odesláni na fyzioterapii. Všichni účastnící této studie trpěli bolestmi ramen a souvisejícími funkčními omezeními a byli starší 18 let. Zúčastnění fyzioterapeuti poskytovali obvyklou péči těmto pacientům. Měřítkem zájmu byly index bolesti ramen a postižení (SPADI) a dotazník rychlého postižení paže, ramene a ruky (QuickDASH). Z literatury byl vybrán předem definovaný seznam 71 domnělých faktorů, které by mohly být spojeny s pozitivním výsledkem. SPADI a QuickDASH byly vyplněny na začátku léčebné série, po šesti týdnech a šesti měsících (e-mailem). Výsledky této studie ukazují, že čtyři faktory byly spojeny s lepšími výsledky pro SPADI i QuickDASH v obou časových bodech a to:
1) Pozitivní očekávání pacientů ohledně výsledku léčby
2) Vyšší vlastní účinnost bolesti
3) Nižší výchozí invalidita
4) Nižší závažnost bolesti v klidu.
Na základě těchto výsledků autoři usuzují, že psychologické faktory hrají důležitou roli v klinickém
průběhu ramenních potíží a měly by být brány v úvahu v praxi rehabilitace ramene. Pracovníci v oblasti rehabilitace by měli investovat čas a energii do psychosociálních faktorů a posilovat pozitivní očekávání zotavení.
Ty samé výsledky mají však další výzkumy. Studie (Walankar et al. 2020) ukazuje, že dlouhodobé bolesti ramen mohou vést k centrální senzibilizaci, kde je pak často pozorována zvýšená katastrofická bolest, kineziofobie a invalidita. Také souhrn fyzických složek a souhrn mentálních složek kvality života byly sníženy u chronické bolesti ramene s centrální senzibilizací ve srovnání s pacienty bez centrální senzibilizace. Proto by tyto složky měly být zahrnuty do hodnocení, které poskytne holistický a multimodální přístup k pochopení, plánování a léčbě pacientů s chronickou bolestí ramene.
Jen pouhá psychická tíseň, kterou klienti s bolestí ramene často přirozeně pociťují je stále více uznávána jako významný přispěvatel k úrovni vnímání bolesti. Patologie ramene je jednou z takových komplikací, kde existuje složitá souhra mezi stupněm psychické tísně a závažností patologie ramene, což v konečném důsledku ovlivňuje pacientovo sebehodnocení bolesti, funkce a úrovně postižení. (Block 2021; Carragee et al. 2005; Gatchel 1995)
JE VNÍMÁNÍ ZRANĚNÍ PROGNOSTICKÝM FAKTOREM PRO VÝSLEDEK PŘED A PO OPRAVĚ ROTÁTOROVÉ MANŽETY?
Mnohá zjištění také dokonce naznačují, že u pacientů, kteří podstupují artroskopickou opravu rotátorové manžety, může předoperační psychický stres silněji ovlivnit pacientovo vnímání bolesti ramene a sníženou funkci ramene než závažnost zranění rotátorové manžety. (Okafor et al. 2023)
Samotné zvýšené vnímání hrozby může velmi ovlivnit chování pacienta. Pokud centrální nervový systém (CNS) rozhodne, že osoba je v nebezpečí, bolest může být takto zpracována. Bolest je neurofyziologický fenomén a jeden z nejsilnějších a nejsofistikovanějších konstruktů lidského citlivého CNS, který nás chrání před nebezpečím.
Je tedy důležité se pacientů před operací rotátorové manžety zeptat, jak vnímají své zranění. Možná se obávají, že jejich natržení rotátorové manžety může mít vážný dopad na jejich finanční situaci nebo na to, jak je lidé vnímají. Možná se bojí, že bolesti znovu přijdou a budou ještě silnější. Možná se obávají, že I přes odevzdání se tomu jít na operaci, je v jejich rameni takový problém, který nepůjde vyřešit.
Jak se stále vice ukazuje, mnoho z toho může mít vliv na výsledek operace. Nedávný výzkum psychosociálních faktorů totiž zpochybňuje velké množství literatury, že integrita šlach je zásadní pro prospěšný výsledek po poranění rotátorové manžety, protože spokojenost pacientů byla hlášena jako vysoká navzdory nízkému stupni hojení šlach i 1 rok po operaci. Nejen psychosociální faktory se dostávají do centra pozornosti, ale také skutečnost, že 89 % pacientů s natržením rotátorové mnažety trpí poruchou spánku by měla probudit naše senzory a přimět nás, abychom se zamysleli nad mechanismy, které mohou ovlivnit bolest ramene i přes natrženou šlachu. Zdá se , že poruchy spánku a centrální senzibilizace (základní mechanismus nociplastické bolesti ) mají obousměrný vztah, kdy nedostatek spánku může změnit endogenní nociceptivní inhibiční systém. To opět může vést k opožděnému či špatnému zotavení z bolesti (ramene).
Ovlivňují tedy psychosociální faktory, jako je katastrofální bolest, vnímaný stres, vnímání zranění,
očekávání pacientů od operace, proměnné související se spánkem, základní funkci ramene, invaliditu, bolest a kvalitu života a jejich vývoj v čase po operaci? Jak se zdá z posledních výzkumů rozhodně ano a I jiné další výzkumy potvrzují tento fakt a nejen to.
Další důkazy ukazují (Martinez-Calderon at al.2017), že je důležité vést klienta k tomu, že si dokáže I pomoct sám a jestliže dokážeme u klienta s bolestí ramene potlačit strach a úzkosti a budeme ho vést k větší odolnosti, bolesti budou hned o dost nižší I bez samotné operace.
(Autor: Copyright© Martin Snášel/ Coretraining.cz 2024)
Zdroje:
Chester R, Jerosch-Herold C, Lewis J a kol. Br. J. Sports Med 2016
Pain associated psychological distress is more strongly associated with shoulder pain and function than tear severity in patients undergoing rotator cuff repair Okafor 2023
Psychosocial factors, disability and quality of life in chronic shoulder pain patients with central sensitization Walankar, Panhale, Patil 2020
The use of presurgical psychological screening to predict the outcome of spine surgery Block 2001
Discographic, MRI and psychosocial determinants of low back pain disability and remission: a prospective study in subjects with benign persistent back pain Carragee 2004
The Dominant Role of Psychosocial Risk Factors in the Development of Chronic Low Back Pain Disability Gatchel 1995
The role of psychological factors in the perpetuation of pain intensity and disability in people with chronic shoulder pain: a systematic review Martinez-Calderon 2017
Nabergoj M, Bagheri N, Bonnevialle N, et al. Arthroscopic rotator cuff repair: Is healing enough? 2021
Wylie JD, Suter T, Potter MQ, Granger EK, Tashjian RZ. Mental Health Has a Stronger Association with Patient-Reported Shoulder Pain and Function Than Tear Size in Patients with Full-Thickness Rotator Cuff Tears. J Bone Joint Surg Am 2016
Cho CH, Song KS, Hwang I, Warner JJ. Does Rotator Cuff Repair Improve Psychologic Status and Quality of Life in Patients With Rotator Cuff Tear? 2015
Austin L, Pepe M, Tucker B, et al. Sleep disturbance associated with rotator cuff tear: correction with arthroscopic rotator cuff repair 2015
Kosek E, Cohen M, Baron R, et al. Do we need a third mechanistic descriptor for chronic pain states? 2016
Nijs J, Mairesse, O., Neu, D., Leysen, L., Danneels, L., , Cagnie B, Meeus, M., Moens, M., Ickmans, K. & Goubert, D. sleep disturbances in chronic pain neurobiology assessment and treatment in physical therapy. 2018.
Cho CH, Jung SW, Park JY, Song KS, Yu KI. Is shoulder pain for three months or longer correlated with depression, anxiety, and sleep disturbance? 2013
Nijs J, George SZ, Clauw DJ, et al. Central sensitisation in chronic pain conditions: latest discoveries and their potential for precision medicine. 2021.
Hale ED, Treharne GJ, Kitas GD. The common-sense model of self-regulation of health and illness: how can we use it to understand and respond to our patients‘ needs? 2007
de Raaij EJ, Ostelo RW, Maissan F, Mollema J, Wittink H. The Association of Illness Perception and Prognosis for Pain and Physical Function in Patients With Noncancer Musculoskeletal Pain: A Systematic Literature Review 2018
Moseley GL, & Butler, D. S. – NOI. Explain pain supercharged Book 2017.
Moseley GL, Vlaeyen JWS. Beyond nociception 2015
Schwank A, Struyf T, Struyf F, et al. Are psychosocial variables, sleep characteristics or central pain processing prognostic factors for outcome following rotator cuff repair? A protocol for a prospective longitudinal cohort study 2022
