Musculus tensor fasciae latae  (TFL) je sval s mnoha různými funkcemi. A tak nastává problém, že takový sval s mnoha funkcemi může být také zapojen do mnoha dysfunkčních pohybových vzorů v celém těle, což také TFL často dělá.  TFL je abduktor a vnitřní rotátor kyčle a také flexor kyčle. Napíná kyčloholenní pruh, který stabilizuje koleno při náklonu do strany. Jako abduktor pracuje ve spolupráci s gluteus medius. TFL má primární funkci vyvažování hmotnosti těla a nohy nesoucí váhu při chůzi či běhu. Gluteus medius se třemi částmi a fázovými funkcemi je primárně zodpovědný za stabilizaci kyčelního kloubu v počáteční fázi cyklu chůze a funguje jako primární stabilizátor kyčle během střední a pozdní fáze cyklu chůze.  TFL se také podílí na vnitřní rotaci kyčelního kloubu spolu s gluteus medius a minimus, adduktory a m.iliacus. Pokud se jeden nebo dva z nich stanou inhibovanými, ostatní mohou být přetíženy. Častokrát je inhibice gluteus medius spojena s valgem kolene a pronací chodidla. To může vést k problémům s předním zkříženým vazem a k dalším problémům s kolenem. Na druhé straně vzhledem k tomu, že vnitřní rotace je oponována vnější rotací, inhibice či velké stažení TFL může způsobit přetížení vnějších rotátorů kyčle, zejména piriformis a obturátorů, což jsme poté často svědkem tuhnutí celé kyčle v rotaci v bou směrem, což je velmi závažné, a v praxi ve funkční diagnostice se s tím setkávám celkem často.

TFL je také kyčelní flexor pracující ve spojení s psoas, iliacus, rectus femoris, adductors a sartorius. Inhibice TFL může vést k přetížení jakéhokoli z těchto svalů. Velmi často se děje, že iliopsoas je potlačen či oslaben a TFL je tímto přetížen a stažen. Následná dominance TFL může mít za následek inhibici svalů, jako je gluteus maximus, bederní extenzory a hamstringy.
Při práci sama o sobě je TFL přímo zodpovědný za přední diagonální pohyb končetiny. Při zrychlení a brzdění do strany v diagonále využíváte TFL. Přestože kolenní kloub nemá zřetelnou laterální flexi, kombinace TFL / gluteus maximus poskytuje kritickou stabilitu kolena v tomto směru.

SLABOST TFL

TFL může být v některých případech slabý. Zde jsou určité případy, k čemu  následně dochází:

• TFL a boční část gluteus maximus poskytují jediný svalový podklad laterální části kolene přes iliotibiální trakt. To poskytuje kriticky důležitou podporu pro postranní kolenní vazbu kolena. Chronická slabost TFL vede k nadměrnému laterálnímu pohybu kolene, postupnému natahování laterálního kolaterálního vaziva. Časem se toto vazivo stává laxní, což vede k další nadměrné mobilitě kolena, s čímž souvisí eroze chrupavky a osteoartróza a nakonec se zvýší vyhlídky na operaci náhrady kolenního kloubu.
• Vedle problému s rovnováhou slabost TFL přispěje ke snížení stability při chůzi. Tím se zvýší riziko pádu, protože závažnost slabosti postupuje po celou dobu života. Pády jsou hlavní zdravotní problém u lidí v důchodovém věku, který často vede ke zlomeninám, které jsou závažné.
• Slabost v TFL (nebo gluteus medius nebo gluteus maximus) může mít za následek nadměrné houpání v kyčlích ze strany na stranu, když je jedna noha ve stojné fázi při chůzi či běhu. Toto nadměrné houpání zvýší tlak na burzu v oblasti kyčle a zvýší tření na iliotibiální trakt a problém je na světě. Jedná se o jednu z hlavních příčin iliotibiálního syndromu.
• Slabost TFL může přispět k náklonu pánve více posteriorně než by měla. Toto zpravidla bude mít za následek zploštělou dolní část zad. Toto způsobí větší zatížení dolní části zad, protože pracují v mechanicky znevýhodněném postavení. Současně se zvyšuje riziko vzniku degenerace obratlů, neuralgie a spinální osteoartrózy.

CO JE ČASTÝM DŮVODEM ZKRÁCENÍ / DOMINANCE TFL?

    Flexory kyčle: TFL se zkrátí, když iliopsoas je slabý a neplní dobře své funkce.

To je časté u mnohých z nás, kteří sedíme dlouhé hodiny u stolu a nebo jezdíme v autech. Primární flexory kyčlí, psoas a iliacus, jsou při sezení umístěny do zkrácené polohy. To může způsobit, že se této zkrácené poloze přizpůsobí. Chronické zkrácení primárních kyčelních flexorů, psoas a iliacus, může způsobit atrofii sekundárního flexoru kyčle, rectus femoris.

Slabý sval (iliopsoas nebo gluteus medius) je obvykle spojen s bolestí v břiše, která je zaznamenána při kontrakci nebo palpaci. Současně je tento problém častý např. u běžců, kdy jsou flexory extrémně zatíženy a iliopsoas často přestává plnit funkci primárního flexoru kyčle. TFL tak začne být více zatěžován a běžce vidíte jak se začíná v běhu pohupovat a ztrácí stabilitu.

Abduktory kyčle: TFL se stává zkráceným a dominantním, když gluteus medius se stává slabým.

Gluteus medius je primární stabilizátor kyčlí v laterální rovině. Když není dostatečně aktivní, TFL, adduktor a opačný quadratus lumborum (QL) se stávají nadměrně aktivní.

 

Extenzory kyčle: TFL se stává zkráceným a dominantním , když Gluteus maximus je slabý.

Funkce TFL závisí na tom, zda spolupracuje plně s Gluteus maximus či nikoliv. Pokud pracuje samostatně, TFL provádí složitou kombinaci následujících pohybů: Táhne femur do strany, táhne femur dopředu a dovnitř. Vzhledem k tomu, že z mých diagnostik kolem 70-80% lidí má slabé či inhibované hýždě, jde o častý problém provázený valgem kolene. Jestliže TFL pracuje společně s gluteus maximus, stabilizace je optimální.

Funkce pohybu  kolen závisí na tom, zda je noha v otevřeném nebo uzavřeném řetězci. V otevřeném řetězci je TFL hlavním abduktorem stehenní kosti a je nadměrně aktivní, když gluteus medius a / nebo maximus jsou neaktivní. Bylo prokázáno, že gluteus medius nebo maximus inklinují k tomu, že když mají nedostatek síly, vede to k synergické dominanci nebo nadměrné aktivitě jiných svalů. Nadměrná aktivita (synergistická dominance) TFL, piriformis a biceps femoris může pocházet nebo může vést k nedostatečné aktivitě gluteus medius / maximus, protože jsou každý funkčními synergisty gluteálního komplexu.

V uzavřeném řetězci se koleno může pohybovat směrem dovnitř, pokud je TFL nadměrně aktivní.  Stažení TFL (a adduktorový komplex, biceps femoris a laterální gastrocnemius) postihuje celou dolní končetinu. Při nadměrné aktivitě mohou tyto svaly způsobit změněnou pozici kolena. Ve spojení jsou mediální hamstringy (zejména u kolena), gracilis, popliteus, mediální gastrocnemius a gluteus medius a nebo gluteus maximus , které při nečinnosti táhnou femur k addukci, tedy vnitřní rotace.

Když je TFL chronicky zatěžován a je příliš dominantní, může působit mechanické přetěžování jiných svalů tím, že naruší pohyb kloubů. Např. hýždě či piriformis často trpí nepřirozeným „tahem“ z příliš staženého TFL. Bolest pak může být cítit v jedné nebo i více z následujících oblastí : Hluboko v kyčelním kloubu, v tříslech, na bocích , v SI kloubu či hluboko v hýždích, na straně dolní končetiny až ke kolenu. Teď je třeba ale provést důkladnou funkční diagnostiku.

Náprava

Zde jsou tři strategie, které můžete využít ke zmírnění nadměrného stažení/ dominance v TFL:

1. Manuální terapie  – Ruční uvolnění či samoléčba pomocí pomůcek je první strategií. TFL je možné uvolňovat, Iliotibiální trakt válcovat či povolovat nemá moc smysl.

2. Zlepšení síly souvislých svalů kolem kyčlí a zlepšení vzoru. Následně posilněte svaly, které jsou slabé či nepracují optimálně ( Gluteus maximus, medius, Iliospoas, piriformis …)

3. Udržujte dostatečnou flexibitu v celé oblasti kyčlí

4. Prevence

a) Stálé retesty, které Vám sdělí, jak jste na tom (nejen) v oblasti Vašich kyčlí.

b) Hlídat mnohé možné chyby v tréninku ( skokově zvýšená intenzita/ objem tréninku, běh na příliš nerovném terénu, špatné či opotřebované boty, špatná či žádná pohybová příprava…)

Co dělat při samotné bolesti? Běžte za lékařem a následně za terapeutem/ nápravným trenérem. Ti ať prověří, k čemu konkretně v místě dochází. Poté prověřte Váš trénink a aktivity. Nedělejte aktivity, které dráždí bolest. Napravte vzory, slabosti a omezení, které vyšly z diagnostiky. Při spánku spěte s polštářem mezi koleny, abyste nezvyšovali napětí v ITT. Využijte manuální uvolňovací techniky, masáže.

(Autor: Copyright©Martin Snášel / Coretraining.cz 2017)

 

odkazy:

1. Sahrmann SA. Diagnosis and Treatment of Movement Impairment Syndromes. Louis: Mosby, Inc., 2002.
2. Liebenson C, Ed. Rehabilitation of the Spine. Baltimore: Williams & Wilkins, 1996:97-112.
3. Powers CM. The influence of altered lower-extremity kinematics on patellofemoral joint dysfunction: A theoretical perspective. J Orthop Sports Phys Ther, 2003;33(11):639-46.
4. Edgerton VR, Wolf SL, Levendowski DJ, Roy RR. Theoretical basis for patterning EMG amplitudes to assess muscle dysfunction. Med Sci Sports Exerc, 1996;28(6):744-51.
5. Neumann DA. Kinesiology of the Musculoskeletal System: Foundations for Physical Rehabilitation. Louis: Mosby, 2002.
6. Fry AC, Smith JC, Schilling BK. Effect of knee position on hip and knee torques during the barbell squat. J Strength Cond Res, 2003;17(4):629-33. Exercise Specialist