Přetěžování a nevhodné zatěžování páteře – 1.část -úvod

Často slyším, když někoho upozorňuji na nějaký nevhodný pohyb, cvičení či polohu, že to již dělá dlouho a nemá problém, a nebo, že tu či onu svalovou skupinu dobře cítí. Lidé moc nevěnují pozornost tomu, jak nějaký pohyb ovlivňuje, a to zásadně jejich zdraví do budoucna, určité následky jsou však okamžité, ale většina z nich se vytváří dlouhodobě. Dochází k mikroskopickým mikro traumatům, spasmům či dysbalancím, jejichž důsledky se dostaví později, avšak náprava je poté dlouhodobá a problematická. Špatné polohy páteře či pohyb v běžných denních aktivitách na jedné straně, či nevhodné cvičení a nevhodné provádění sportovní aktivity na druhé straně, má za následek přetěžování a nevhodné zatěžování páteře. To patří mezi nejčastější příčiny problémů se zády, tedy páteřní problémy.  Co je však ono přetěžování a nevhodné zatěžování zad, tedy páteře? Kdy k němu dochází a jaké jsou nejčastější druhy?

 A) V důsledku nečekaného pohybu nebo po delší dobu nevhodné pozice(dlouhé sezení, stání).

B) Nevhodnou polohou, kde jsou přetěžovány jak jednotlivé segmenty páteře, tak i nejrůznější svalové skupiny. Následné podráždění nociceptorů a dalších různých receptorů vyvolává bolest.

C)  Náhlým nekoordinovaným neočekávaným pohybem jako je např. uklouznutí.

 D) Dlouhotrvající neměnnou polohou. Příkladem může být akutní ústřel krční páteře při špatné poloze ve spánku. Poloze ve spánku se lidé málo věnují a toto dlouhodobé nevěnování pozornosti tomuto tématu může mít za následek následné dlouhodobé potíže.

E) Opakovaným dlouhotrvajícím přetěžováním, a nebo špatným zatěžováním některého úseku páteře např.

Svalové dysbalance či nevhodné dlouhotvrající pozice přetěžují segmenty páteře

cvičením či pracovním zatížením, který vyvolává kromě funkční kloubní blokády také svalové spasmy a další reflexní změny.

To vše je spojeno ze svalovými dysbalancemi. Je třeba myslet na to, že až 80% lidí má výraznější svalové dysbalance. Samotné svalové dysbalance jsou příčinnou problémů se zády, zároveň však mají sami také jako jednu ze svých hlavních příčin v samotném přetěžování a špatném zatěžování páteře. Svalové dysbalance v různém stupni se často kombinují s funkčními blokádami. Pokud tyto funkční blokády nejsou odstraněny, vytváří se nesprávný hybný stereotyp, který je pro organismus nevhodný a situace se zhoršuje. Vyvolávají se páteřní bolesti a vytváří se začarovaný kruh, protože jedno ovlivňuje druhé.

I Když cvičení přímo neslouží k odstranění nějakých potíží, je tak jako tak důležité patřičně dbát na prevenci nevhodného zatěžování či přetěžování zad. Prevence je obvzlášt ve cvičení velice důležitá a je třeba ji věnovat náležitou pozornost. Při samotném cvičení je třeba brát v úvahu mnoho zásadních bodů: Věk, celkový zdravotní stav, funkční mobilita a stabilita, fyzické možnosti, postavení pánve a segmentů páteře a její stav.

Časté proklamované řešení problémů se zády jejich následných aktivním posilováním není již v rámci všech těchto bodů, které jsme již uvedli, často vhodným řešením. Přetížením svalů může vzniknout dlouhodobý svalový spasmus, a to zhoršuje celou situaci. Toto aktivní posilování může vést nejen k pouhým bolestem, ale až ke spondylolistéze či výhřezu ploténky, tedy nevratnému poškození zdraví.

Nevhodné zatěžování či nevhodný objem zatížení nám nemusí zdravotní důsledky ukázat hned, ale pak špatně odstraňují.

Je tedy vždy na místě posuzovat individuálně jednotlivého člověka, jeho schopnosti a také vhodnost dané aktivity. Samozřejmě zdravý člověk by, dle mého, měl mít dovednosti unést své tělo, zvednout svoji váhu atd., módní vzpěračské epidemii však z hlediska našeho tématu, a z hlediska široké veřejnosti, moc nefandím. Proč? Právě z hlediska civilizačních návyků, které dost souvisí s bodem A, B a E. Člověk rozhodně potřebuje pohyb, rozhodně se potřebuje správně hýbat i potřebuje určité správné posilování. Neodrazuji zcela od cviků zatěžujících páteř, např. mrtvý tah či swing v rámci správně nacvičeného pohybového vzorce a posílení zadních sval. řetězců , jsou velmi pozitivní cviky. Jde však o cílenost, individuálnost a objem cvičení a to je třeba vždy zdůrazňovat. Je rozdíl mezi organismem, který není zvyklý na zátěž a který není dlouhodobě trénován, kde může snadno dojít k přetížení a mezi zkušeným sportovcem, který zátěž doslova potřebuje. Je však také rozdíl mezi stavem pohybového aparátu daného sportovce a člověkem se správným funkčním pohybem, bez evidentních problémů a dysbalancí.

  Nemusím však zdůrazňovat, že gymnastické a vzpěračské cviky jsou velmi náročné a páteř velmi zatěžují. Je třeba dbát na to, jak je schopno se s danou zátěží vyrovnat, aby nevedlo k poškození organismu. Je třeba myslet na to, že tyto komplexní cviky a cvičení zatěžují nejen svaly, ale i šlachy, klouby, celý nosný i nervový systém. Tímto se dostáváme k tématu, které jsem otevřel na začátku článku. Mladého zdravého člověka nemusí i při špatném pohybu a objemu cvičení nic trápit, a to i celé roky. U zdravých lidí k větším změnám dochází totiž až po delší době. Vznikají dysbalance, spasmy a především mikroskopická traumata, které se hromadí. Např. u šlach a vazů se tvoří jizvy, kde je tkáň oslabena a je méně pevná. Tam může následně snadněji dojít k přetržení či utržení šlachy. Léčení je u vazů a šlach velice dlouhodobé a vznikají recidivy.

Postižení šlach z přetížení se dají rozdělit do několika stádií:

1.Zprvu se projeví bolest při déle trvajícím zatížení.

2.V dalších stádiích vzniká bolest při každém pohybu.

3.V pozdějších stádiích se bolesti projevují i v klidu či v noci.

4.Pohyb je omezen, snižuje se svalová síla viz.tenisový loket či postižení achillovy šlachy.

Podobný proces se děje i u samotných kloubů. U páteře jsou však postiženy větší úseky. Vznikají drobná mikroskopická poškození nejprve chodrosynoviální membrány, později je postižena samotná chrupavka. V důsledku vznikají nejen degenerativní změny, ale vyvijí se i atroza. Degenerativní změny jsou u tohoto jakýmisi jizvami. Reakce může být tak velká, že omezí pohyb v kloubu. Průběh je podobný jako u postižení šlach. Samozřejmě to vše podobně ovlivňuje i kosti samotné.

Tedy jak sami vidíte nic nepřijde samo, ale přichází postupně a věkem i objemem či výškou rizikového pohybu. Myslete na to, když budete chtít znovu sdělit „já se ale cítím fajn“ nebo „ při tomto cviku to dobře cítím“. Možná za čas se tyto věty obrátí na „ citím se hrozně a vše mě bolí“ nebo „ nemůžu se hýbat, loupá mě v kloubu a jezdím na rehabilitace“.

Fotky:

Stpeteyyoga.com

Crossfitkids.com

www. penrosetfrancisblog.org