Dnes se v tzv. funkčním tréninku stále převážně zdůrazňuje používání balančních nestabilních ploch, které se využívají bezhlavě při sportovní přípravě. Běžně vidíme používání bosu, gymnastických míčů, balančních úsečí, desek a plošin všeho druhu. Důležité je ale nejprve pochopit individuální potřeby a schopnosti klienta / sportovce před provedením kterékoli z těchto technik a strategií. Obchodní společnosti prodávají tyto „funkční pomůcky“ jako nejlepší způsob, jak mohou trenéři a sportovci zvýšit výkon a zlepšit celý tréninkový program. Použití co nejvíce těchto pomůcek má vést mnoho lidí k přesvědčení, že ve chvíli, kdy je někdo používá, je automaticky jejich trénink funkční. Pamatujte si, že jen proto, že cvičení je náročnější neznamená, že je to nezbytně funkční. Použití nestabilních plošin je jen jedna z metod, která by navíc měla být používána cíleně a ve sportovní oblasti velice šetrně. Nestabilní pomůcky mají své pevné místo v rehabilitaci na zlepšení propriocepce, zvýšení statické rovnováhy, kloubní stability a core stability. Bohužel neexistuje žádná skutečná studie, která by i zde dokazovala zvýšenou svalovou aktivaci či např. zlepšení rehabilitace kotníku apod.. Existují jen naše zkušenosti, naše přesvědčení a některé jednotlivé důkazy. Jak je to ale se sportovním výkonem?
Nestabilní plošiny a výkon
Otázka a diskuse je, zda zlepšuje či nezlepšuje cvičení na nestabilních plochách sportovní výkon? Faktem je, že v této době neexistuje žádný klinický důkaz, že trénink na nestabilních podkladech ve skutečnosti zlepšuje sportovní výkon. Mnoho silových a kondičních trenérů se také postupně od tohoto modelu odklání a to z určitých zásadních bodů. Pokud se sportovec naučí dobře házet medicinbalem na nestabilní plošině, zlepší se v házení na nestabilní plošině, ale zlepší se skutečně v reálném modelu a situaci na hřišti? Podle určitých názorů reálný převod nácviku z nestabilních plošin do skutečných situací neexistuje. To dokazují i určité studie, kdy bylo zjištěno, že nestabilní pomůcky nejsou efektivní ve zlepšení silového výkonu. Sám ze svých zkušeností mohu tento názor potvrdit. Tělo si rychle zvyká na určitou nestabilní pomůcku a zajímavé je i to, že když ji vyměníte za trochu odlišnou, situace se často trochu mění. Zlepšení v reálné situaci je však mizivá. Výsledkem může být část ve skutečnosti pokles sportovního výkonu, než jeho zlepšení. Síla, rychlost a i reálná situace je v tomto velice důležitým stavebním kamenem pro správný neuromuskulární pohybový vzor než se klepat na bosu s medicinbalem v ruce. Čeho chcete skutečně dosáhnout? Co je podstatné pro zlepšení výkonu?
Chce-li někdo být silnější, musí sval být aktivován v co největším odporu a množství, tedy počtu svalových vláken. Na nestabilních plošinách používáme automaticky menší váhu, snižujeme celkové napětí, které nám přebírají jiné svalové skupiny, které zde ani nejsou v tomto výkonu potřebné, ba naopak. Lepší využití času je jistě v práci s těžší váhou v lépe stabilním prostředí, ale zachování stability potřebných tělesných segmentů.
Kromě použití menší váhy pracujeme automaticky s menší rychlostí, přesností a odolností. Nestabilní plochy obvykle vyžadují, aby cvičenec jak použil menší váhu, tak aby se pohybovat pomalejším tempem, což bude mít také reálný vliv na přenos do sportovního výkonu. Samotný vliv na core stabilizaci je také otázkou, zejména pro pokročilé sportovce. Při provádění tohoto typu cvičení je často tak obtížné, že je spíše kontraproduktivní a zapojuje spíše naprosto nevhodné svalové skupiny. Často může být také velice těžké provádět určitá balanční cvičení, což může vést ve výkonu sportovce k naprosto opačným účinkům a může to být dokonce nebezpečné a naprosto škodlivé.
V rámci všeho co bylo řečeno, je třeba říci, že použití nestabilních ploch má své místo v tréninku. Použití je však především v rámci rehabilitace/rekondice. Navíc všechno má svůj čas a smysl použití. Myslet si však, že zlepším trénink a výkon tím, že budu dřepovat na bosu či gymnastickém míči (viz.obrázek vlevo) je však naprosto mylné. Stabilizační trénink má i v kondičním a silovém tréninku v určitých fázích své místo, je třeba ale vždy vědět a rozpoznat, kdy má své místo a kdy zcela vůbec. Mnohem efektivnější se však stále zdá používání nestabilních pomůcek na stabilním povrchu než naopak. To má mnohem větší vliv na zlepšení síly a výkonu. To, že jsem zde mluvil o neexistujících studiích, které by prokázaly účinnost tréninku na nestabilních plošinách, neznamená, že je automaticky vše chyba. Stále nové a nové výzkumy probíhají. Zatím však nic takového odnikud nepřišlo.