Na začátku článku se nejprve nadechněte, vydechněte a pak zapomeňte na to, že jsou nějaké zlé zkrácené svaly a nějaké hodné oslabené. Dnes si v rámci této pohádky probereme jedno z typicky proklamovaných témat.  Tedy to, že zkrácený sval je sval silný, který přebírá na sebe všechnu práci a neměl by se zatěžovat.  S tím úzce souvisí názor, že tyto svaly s tendencí zkracovat se (pokud by to bylo skutečně tak prosté) se musí jen protahovat/uvolňovat. Toto je velmi rozšířené. Uslyšíte to od každého druhého trenéra a terapeuta, budete se to učit na kurzech a seminářích. Je to obecně přijímané a nikdo si nedovolí na to cokoliv říci. S tím, že řešení je vždy stejné. Musíte posílit antagonistu a ty ošklivé zkracující se svaly protáhnout. A vše je pak hotové, že? Jak je to prosté, že?

Je to skutečně ale tak? V minulosti jsem na toto téma psal již o psoasu zde (Odkaz). Ten je běžně označovaný jako takový ošklivý darebák, který je stále přetěžovaný a často velmi stažený. Tedy bychom ho neměli zatěžovat, naopak bychom ho měli protahovat a posilovat hýždě. Co hamstringy? Ty jsou často zkrácené a tedy mnoho i známých autorů uvádí, že bychom zase měli hamstringy protahovat a hýždě posilovat a to i přesto, že je to v mnoha základních pohybových vzorech doslova nemožné. Na problémy s rameny je již běžnou praxí, že se vše automaticky aplikuje do vnější rotace, mnohdy i bez jakékoliv diagnostiky. Vše do vnitřní rotace je doslova pekelné prokletí i přesto, že může často toto zatížení vyřešit problém v mnoha ohledech. Erector spinae jsou pro všechny ty neustále se zkracující svaly, že? Měli bychom je tedy protahovat a ty hlubší vrstvy posilovat, je to tak? O tom jsem již také psal zde (odkaz) a na další týden pro Vás připravuji článek na téma multifidi, což bude zase pro mnohé nové oproti tomu, co se všude tvrdí. Takto bych mohl pokračovat dál a dál. Nejen, že v mé početné diagnostické praxi se často setkávám s něčím jiným, ale obecně se sval takto nechová, jak i naopak mnohé studie uvádí.

Příkladem jsou mnohá zranění u sportovců. Měl jsem v tréninku několik sportovců, kdy jednou z příčin zranění hamstringů bylo, že tyto svaly mnoho pracovaly, byly stažené, ale přitom byly zároveň slabé. Stažený a slabý sval je nejhorší model pro to se snadno zranit. Když jsme integrovali hamstringy do celku a i tím se tyto svaly se staly silnějšími, podstatné problémy zmizeli. Mnoha lidem při problémech se zády pomůže silová integrace vzpřimovačů trupu či psoasu, protože tyto svaly svou přepracovaností ztrácely schopnost být silnými, ztrácely schopnost své funkce, stabilizovat, spolupracovat s ostatními.

Ano, neexistuje nějaký jednoduchý model rozdělení svalů na ty, které zkrátka obecně protahujeme a druhé, na které cílíme posílení. Modely,  jak se svaly mohou chovat nejsou jen dva, ale je jich několik. Do tohoto přispívá ještě mnoho faktorů, proč k určitému modelu došlo.

„Ano, neexistuje nějaký jednoduchý model rozdělení svalů na ty, které zkrátka obecně protahujeme a druhé, na které cílíme posílení. Modely,  jak se svaly mohou chovat nejsou jen dva, ale je jich několik. Do tohoto přispívá ještě mnoho faktorů, proč k určitému modelu došlo.“

Když je sval mírně stažený, je to dobrý stav pro to, aby byl silný. Jestliže však je velmi stažený/ zkrácený, postupem času slábne. Zhoršuje se jeho zásobení, prokrvení, omezuje se zapojení motoneuronů v dané oblasti. Následně se zhoršuje výkon a tělo kompenzuje určitý pohybový vzor. To, že daný sval protáhnete, v zásadě nemusíte udělat nic špatně. Špatně však uděláte, když ho tak necháte. Takový sval se rychle bude vracet do původního modelu/ vzoru, protože nedošlo k silové integraci. Mnohdy může také dojít k celkovému zhoršení určitého stavu, což se stává především v situaci, kdy měl nervový systém podstatný důvod tento daný sval stáhnout.

Typickým příkladem jsou horní fixátory lopatek, o kterých jsem v rámci tohoto tématu psal zde (odkaz). Všude je běžně tvrzeno, že zde je třeba uvolňovat a protahovat, protože jsme kolem krku stažení. Ano, pravda, horní fixátory jsou dnes již zcela běžně velmi stažené a ani si nepamatuji, kdy jsem je zažil zcela volné. Velice často se tak děje u lidí, kteří tyto svaly necvičí či se dokonce snaží tyto svaly nezatěžovat. I já sám jsem byl příkladem. Kolem roku 2007 jsem pod tlakem určitého zdravotního záchvatu tyto svaly přestal cvičit a snažil se nedělat nic, co by je zatěžovalo. A to přesto, že jsem neměl žádný problém. Výsledek, ale nebyl ten, že bych něco vyřešil, dokonce jsem začal mít problém s těsností kolem krční páteře, které jsem předtím ani neměl. Do té doby jsem však oblast normálně pravidelně zatěžoval, bez problémů. V běžné praxi, kdy mi chodí na diagnostiku týdně kolem 6-8 nových lidí je to stále podobné. Sedí v kanceláři a mají ústřely do zad. Na jejich zádech často najdete tenké lanka Erector spinae ve velkém napětí. Avšak, když je otestujete na sílu, jsou často slabé. Takový člověk půjde na masáže, po které se bude cítit dobře a po krátkém čase je problém znovu na světě. A tak to půjde stále dokola. On bude více odpočívat, nejspíše si koupí nějakou speciální židli, možná balón, poté nejspíše hřejivé náplasti. Nakonec se problém ještě přenese jinam či se zhorší v místě.

„To je často přehlíženo klinicky. Sval, který je dlouhodobě nadmíru stažen a je v napětí, je stále hůře aktivován a slábne. Nadužívání vede k ischemii a degeneraci svalových vláken, což dále oslabuje sval.“ (Janda 1993)

Zde je seznam nejčastěji problematických velmi stahujících se a zároveň slabých svalů:

Quadratus Lumborum
Adduktory

   Erector spinae

    Subscapularis

    Infraspinatus
Psoas
Horní trapezius

Ano, tyto a i další svaly mohou být zároveň slabé i stažené. Otázka je jak stažené a pro koho a druhá otázka je, jestli jsou velmi stažené, jak dlouho dokážou být i dostatečně silné. Třetí otázka, kterou si skoro nikdo nepokladá je, proč se daný sval vůbec zkrátil a co bylo příčinou, protože možností může být mnoho a často to má i svůj důvod, který bychom měli znát.

Mnoho  výše zmíněných svalů má souvislosti se zraněními. Subscapularis je často zraněný a problematický z rotátorové manžety. Infraspinatus je velmi často stažený a patří mezi svaly, kde je nejvíce spoušťových bodů. Kolik hráčů fotbalu muselo přerušit přípravu kvůli problémům s třísly? Kolik krásných žen, které jezdí na koni, bude mít problémy s pánví v souvislostech a adduktory a kyčelními flexory a pouhé posílení hýždí a uvolňování problém nevyřeší? Navíc když u nich otestujete sílu těchto zmíněných svalů, můžete být překvapeni.
Dnešní zcela běžná praxe je protahování zkrácených svalů. Tedy v rámci nápravy/ rehabilitace dát nějaké protahovací cvičení a maximálně nějaké dýchání apod.. Tento způsob nápravy ale velmi často selhává a mnoho těchto lidí ke mně chodí, že nemají výsledek. Tedy statické / pasivní protahování je nelogicky kombinováno dalším nepoužíváním „vyčerpaného“ přetíženého staženého svalu, který nebyl integrován do celku. Může to fungovat?

„Dnešní zcela běžná praxe je protahování zkrácených svalů. Tedy v rámci nápravy/ rehabilitace dát nějaké protahovací cvičení a maximálně nějaké dýchání apod.. Tento způsob nápravy ale velmi často selhává a mnoho těchto lidí ke mně chodí, že nemají výsledek. Tedy statické / pasivní protahování je nelogicky kombinováno dalším nepoužíváním „vyčerpaného“ přetíženého staženého svalu, který nebyl integrován do celku. Může to fungovat?“

Jediné co bude fungovat je to, že člověku se může krátkodobě ulevit. Funkčně se však nic moc nevyřešilo. Pokud je sval velmi stažený po delší dobu, delší než týden či dva, ztratil již svoji sílu a nervový systém si zvykl na daný stav ( kompenzaci, stav/natažení svalu). Daný stav protažení tedy není řešením, ale mnohdy může přispět k dalšímu zranění.

Závěr

Velmi často se objevují zranění a bolesti, protože svaly jsou příliš stažené / zkrácené.  Ať jsou to hamstringy, adduktory, psoas či vnitřní rotátory kyčle. Ať jde o další svaly, které jsem popisoval. Sval jistě může být stažený a silný a může to být možným důvodem při natažení svalu. Velmi obvyklé je ale to, že bude stažený a slabý. Způsobů, jak se mohou svaly chovat je několik, rozhodně ne dva, jak se všude obecně učí. Základním problémem je u nás to, že neproběhne přesná diagnostika a automaticky se aplikují obecně propagované modely náprav, což ale může sportovce i běžného klienta ohrozit. Tedy se udělá test na zkrácení svaly ( navíc často špatně) a z toho se obecně usoudí závěr. Nikdo nezjišťuje nic dalšího kolem funkce či síly.

Sportovec také především pracuje/ trénuje ve složitých pohybových vzorech, kde jsou svaly v rámci řetězcích provázané co se týká spolupráce a ve své silově-kondiční přípravě potřebuje být celkově silný.  V tréninku potřebuje silnou flexi kyčle, addukci, vnější rotaci, potřebuje být silný i ve vnitřní rotaci paže atd..

Jak tedy postupovat? Již roky se k tomu na mých kurzech vyslovuji. Obecně jde o uvolnění dané oblasti a mnohdy i souvislých oblastí, následně motorické účení a stabilizaci a následné posílení, tedy to, co nazývám silovou integrací. To se samozřejmě může někdy měnit a může mnohdy stačit i samotná stabilizace a posílení spojené s pohybem, který je optimálně aplikován v rámci problému. Vždy jde o to, o jaký problém jde, o koho jde a jakou oblast. Silný a dostatečně specificky natažený sval je cílem, který může udělat mnoho pro optimální funkci a prevenci zranění.

(Autor: Martin Snášel © coretraining.cz 2017)