Za léta jsem napsal několik článků odmítající větší použití balančních pomůcek v tréninku a především ve sportovní přípravě. Asi proto mě dnes mnoho lidí posílá různé fotky, videa a odkazy i na velmi známé a úspěšné sportovce, kteří jsou trénováni na balančních pomůckách a to leckdy velmi bláznivým způsobem. Ano, děje se to, ale bohužel tady nejde jen o nějaké balanční pomůcky. Hlavním problémem je to, že ten celý tréninkový proces je chybný a to balancování je mnohdy jen třešnička na celém dortu. Sám se pravidelně setkávám s mnoha skvělými sportovci, jejichž sportovní příprava je na dost amatérské úrovni. Ať už jde o prvoligové fotbalisty, úspěšné bojovníky nebo mnohé jiné sportovce. Jde především o to, že úroveň silově-kondiční přípravy je u nás stále na špatné úrovni. Například neznalost vhodné mechaniky pohybu, vhodné periodizace tréninkové přípravy či nastavení tréninkové jednotky s pohybovou přípravou, ve výběru cviků a aplikací techniky. O znalosti svalových funkcí ani nemluvě. Takže když si ani špičkoví sportovci a především ti, na jejichž bedrech leží jejich příprava, nepokládají mnoho otázek typu proč, jak, co a jsou přesvědčeni o svém po-citu, že vše dělají, jak mají, pak se není čemukoliv divit a vše vypadá tak, jak vypadá.
Jen minulý rok jsme měl čest se setkat s několika dobrými fotbalisty a fotbalistkami a častou chybou byla samotná jejich tréninková příprava. To samo o sobě mnohdy vedlo ke zranění, jak jsem popsal i zde (odkaz). V článku jsem popsal i aplikaci balančních pomůcek a nedostatku silové přípravy společně s funkční pohybovou přípravou. Ano, když fotbalový web, z něhož mnozí trenéři a jiní berou informace, zveřejňuje toto (odkaz), kde je velké množství hloupých videí, kde mladí fotbalisté kondičně a technicky trénují na bosu, tak proč být překvapený, že v nejlepších týmech se poté používají takové nesmysly. Tedy pak stejně jako na těchto videích vidíme, jak fotbalista stojí oběma nohama na bosu, kde balancuje na polokouli a snaží se reagovat na míč. Mnozí a mnozí to napodobují jako zde: video odkaz a provádějí mnohé marnosti u fotbalistů, kteří nejsou navíc schopni udělat ani dobře dřep s dobrou mechanikou na samontém trávníku a dělají prvky, které jim nic nepřináší a spíše je ohrožují. Co má být výsledkem je jen ve hvězdách. Moc rád bych si to ale poslech. Ano držet sportovce v neefektivní regresi se u nás stává běžnou praxi společně s následným
řešením následných pohybových problémů každého omotat tejpem a poslat na masáž. Nepřemýšlí se nad tím, jak je nastavena tréninková jednotka, jak vypadá celá sportovní příprava tak, aby se potřebné schopnosti mohli zlepšovat a tedy aby třeba i tělo bylo připraveno k výkonu a nedošlo ke zranění. Aby fotbalista měl kvalitně navrženou přípravu, aby byl jak silnější a stabilnější, tak rychlejší a nezraňoval se. Místo toho se často příprava skládá týdně z hodin běhání, technik s míčem a z hloupostí s balančními plošinami. K tomu se maximálně přidá nějaký kruhový trénink, kde samo sebou tyto pomůcky nesmí chybět a pak se nemůžeme divit, že sportovci a jejich výkony jsou tam , kde jsou. Pak se nemůžeme divit, že pošleme někoho do maximálního výkonu na stadion a on se vrátí zraněný či nepodá dostatečný výkon.
Pamatuji si, kolik jsem si poslechnul narážek od některých z „expertů“, že jsem silově zatížil mladého nadějného 12ti letého fotbalistu na fotce vlevo a nechal ho dřepovat, tahat a provádět jiné cviky se zátěží ( Viz odkaz na článek o silovém tréninku dětí zde: odkaz ). Nikdo se ale neptal na to, že kvalitně nastavenou silově-kondiční přípravou se stal za pouhý měsíc stabilní a pohyblivý tak, jak nedokázal dlouhé měsíce docházením do různých klinik a center po operaci. Že když ke mně přišel, neudělal ani pouhý výpad tak, aby se dalo vůbec o nějakém výpadu mluvit. Nikdo se neptal, že by jim přišlo chybné, že pošlou takového nepřipraveného mladého kluka do výkonu na stadion i když neprošel vhodnou přípravou k výkonu. Zkrátka by ten kluk třeba ani před nimi možná ani nestál. Tedy je zde asi něco starého a shnilého a většina to bohužel bere jako přirozené.
Již ve 3 roky starém článku jsem napsal toto shrnutí ( http://www.coretraining.cz/2014/11/balancni-pomucky-a-jejich-kontroverzni-vliv-na-nas-sportovni-vykon/ ), a vypsal jsem mnohé odborné statě k balančním plošinám a napsal jsem zde své odpovědi na mnohé nepromyšlené spekulace, které nejsou založené na vědě a skutečné praxi. Toto je ale realita, kdy jsou mnozí na školách a kurzech zaplavování informacemi, které jsou velice pochybné a neověřené. Kde jeden opakuje to, co někde slyšel od toho, co něco slyšel někde jinde. Na nich pak vyrůstají ti, co leckdy připravují naše vrcholové sportovce. Tedy pak Peter Sagan dělá dřepy na bosu ( foto vpravo) či můžete vidět Stefana Svitka v přípravě na Dakar, a to i po zranění kolene, provádět úplné cirkusové atrakce na míčích,
které jsou postavené ještě na bosu ( dívejte na čas 11:15 zde: Odkaz ). Dokonce si vše točí, fotí a chválí. Ty pocity, že je to dobré jsou skutečně a pouze o nějakých pocitech, či je vše založené na vědě a skutečných lepších výsledcích? Je to balancování ale skutečně přenositelné? Dělá je to silnějšími, rychlejšími či stabilnějšími? Ptám se proto, protože desítky studií (odkaz), říká něco jiného. Ptám se pro to, že dělají něco, na co nejsou v celé správně nastavené periodizaci progresivně ani připraveni, a jejich trenér by to měl vědět. Ptám se proto, protože spojují často věci, které logicky do sebe nezapadají a nemohou jim logicky ani zlepšovat ty schopnosti, které jimi zlepšit chtějí.
Rozhodně toto nepíšu proto, abych nějaké sportovce očerňoval či je veřejně napadal. Ba naopak, obdivuji je, držím jim všechny palce a moje největší přání je, aby naši sportovci byly těmi nejlepšími a měli co nejmenší riziko zranění, které je mnohdy může stát i konec jejich kariéry. Vždyť také heslo mé nové komplexní diagnostiky pro sportovce 3S je „ lepší sportovní výkon bez zranění“ a silově-kondiční oblasti u nás jsme přinesli EPI (http://epi-czech.cz/ / http://epi-slovak.cz/ / . Jde mi tedy o to, že by sportovci měli více přemýšlet, kde se připravují, jak vypadá jejich příprava a z čeho se skládá. Proto je třeba dělat věci, které mají smysl, jsou vědecky ověřené a progresivně je budou zlepšovat.
(Autor: Martin Snášel© coretraining.cz 2017)
Další odkazy na podobné články zde:
http://www.coretraining.cz/2013/10/nestabilita-v-treninku-balancni-ci-funkcni-realny-nebo-hloupy/
