Stažení/slabost piriformisu a následné problémy v pohybu jsou stále častějším problémem u mnoha (nejen) mých klientů. S tím často souvisí mnohé dysfunkce a pohybové kompenzační vzory v celých kinetických řetězcích těla. Narušuje nám nejen pohybový rozsah v oblasti kyčlí, ale i mnohé vzory v dřepu, skákání, chůzi atd. Sám o sobě je pro mě často indikátorem toho, že se někde něco děje a je třeba najít co vlastně. Teakže jeho důležitost jako svalu je ohromná a pro nás může často posloužit jako náladový kamarád, který nám sdělí, že něco není v pořádku. Proč se stane piriformis zkráceným/staženým a přesto zároveň i často slabým? Proč je tak problematický a může nám i vyvolat nepříjemné bolesti, které jsou často označované jako piriformis syndrom? Jak zásadně nám může narušit pohyb? Podívejme se na několik bodů, které nám mohou mnohé sdělit.

Piriformis se podobně jako iliopsoas táhne přes křížokyčelní skloubení, pro které jsou oba svaly významným stabilizačním činitelem. Vychází z přední části křížové kosti  a jde do velkého chocholíku stehenní kosti. Jako hlavní funkce jsou u něj především vnější rotace, dále ale také abdukce a extenze. Piriformis především udržuje stehenní kost v kyčelním kloubu. Funkcí má však daleko i více, protože se jeho funkce mění zároveň se změnou pohybu. Tedy při flexi v kyčli menší než 90°  vytáčí stehenní kost do vnější rotace a při úhlu větším než je 90° táhne stehenní kost do vnitřní rotace. To je pro mnoho lidí často matoucí v mnoha směrech.

 Piriformis bývá zapojen do většiny problémů pánve a bederní páteře. Je to jak díky jeho inervaci ( Odkaz ), tak jeho možnou kompresí sedacího nervu. Současně však nikdo moc nemluví o ovlivnění pohybu, kde se nám pak řetězí mnohé problémy.

Piriformis a extenze v kyčli

Je důležité uvědomit si, že piriformis je synergistou gluteus maximus v extenzi kyčle. Pomáhá také např. velkému hýžďovému svalu i při kontrole vnitřní rotace kyčle během chůze atd.. K problémům dochází nejen při tom, když je gluteus maximus potlačen, což je, jak jsem již psal v minulých článcích, velmi časté. Ale stále častěji se setkávám, že je problém u těch, kteří provádí velmi mnoho cvičení na hýždě či extenzí v kyčli (mrtvé tahy, swingy, mosty atd….) a chybí jim nějaká náprava či vhodná předpříprava. Časté je také přetěžování, kdy mnozí mají v povědomí, že u cvičení hýždí přece nemohou nic pokazit. Piriformis nebyl ale navržen tak, aby nesl zatížení velkého hýžďového svalu, kde nedochází k dostatečnému neuromuskulárnímu náboru v hýždích. Následné velké zatížení má pak neblahé dopady pro kyčle a záda. Asi nejčastějším špatným obrazem je sportovec, který má sedavou práci a poté přijde na trénink plný tahů, různých extenzí apod. Těchto různých silových sportovců mi prochází rukama velmi mnoho, a když se následné omezení vnitřní rotace a další souvislosti neřeší, vše se prohlubuje i jinde a viditelnost problému je poté matoucí ( a sakra, nyní si beru další klienty, jsem to ale hlupák J ). Omezená vnitřní rotace může velmi ovlivnit celkovou tuhost v kyčelním kloubu, která se pak odrazí na vzoru dřepu, skoku a dalších vzorů. O tom ale budu psát více jinde.

Piriformis a kyčelní flexory

 

Je někdy až překvapivé, kolik problémů je propojených s chybně fungujícími kyčelními flexory. Ty, když jsou stažené, zároveň zvyšují tlak na piriformis. Kromě toho, když je psoas potlačený ve své plné funkci, je mnoho práce přidáno na pirirformis. Současně mu je v této hypertonické aktivitě často nápomocen quadratus lumborum. Chtěl bych zdůraznit, že co jsem vysledoval, tak slabé nefunkční kyčelní flexory a na druhé straně hyperaktivní piriformis a quadratus lumborum jsou velice častým případem bolestí spodní části zad. Tyto problematické vzory řešíme v našich setech v systému FSU ( www.functionalspine.cz ).

 

Piriformis a laterální nestabilita

 

Svaly, které nám přednostně vytváří laterální dynamickou stabilitu jako jsou gluteus medius, gluteus minimus a tensor fascia latae jsou velmi náchylné k inhibici a slabosti. Současně jde i o vnitřní rotátory, zatímco piriformis (společně s dalším množstvím svalů) je antagonistou jako v prvé řadě vnější rotátor kyčle. Jestliže dochází k potlačení či slabosti těchto svalů, piriformis začne vše kompenzovat, aby stabilizoval kyčelní kloub a stává se hyperaktivním. Zde dochází nejen k narušení stability, která může sportovce stát nepříjemné zranění, ale ohrožuje základní pohybové vzory jako dřep, skok či chůzi.

Stabilitu může současně ohrozit i to, když je piriformis na jedné straně oslaben, zatímco druhá strana kyčle je hypertonická. To může vést na hypertonické straně k přitažení a fixaci kyčelní kosti ke kosti křížové. Z tohoto se mohou nejen objevit ischiatické potíže či blokádu SI kloubu, ale i narušit laterální stabilitu, které ovlivní aktivitu i psoas a quadratus lumborum a mnozí to pak nazývají skoliózou i když vše lze snadno napravit.

 

Piriformis a core stabilita

 

Je běžné, že sportovci či vysoce zatížení lidé mohou mít spíše přetížené svaly pánevního dna než slabé. Pak se může často ztrácet jeho funkce, což vede ke zvýšení napětí v piriformisu a současně s ohrožení core stability v oblasti.

Dobrá síla, koordinace a načasování svalů jako jsou hýžďové svaly, adduktory, šikmé břišní svaly, svaly pánevního dna a transversus abdominis či latissimus dorsi jsou nezbytné pro stabilní funkci pánve. Tyto svaly dobře nastavují síly kolem sakroiliakalního kloubu a třísel a tyto dobře sehranné svaly mají velký význam pro snížení zbytečné zátěže na prififormis, která často kompenzuje tuto nedostatečnost. Tedy core stabilita zde hraje jednu z důležitých rolí.

 

(Autor: Martin Snášel©coretraining2016)

zdroje grafiky:

www.bodybuilding.com

learni.st