Stále dokola a velmi často kolem sebe narážím na nepochopení toho, jak by měl běžný rekreační cvičenec trénovat a jak by se měl hýbat. S tím dost úzce souvisí to, jak by měl začít cvičit/trénovat a co všechno do celého pohybového „pokrmu“ zařadit, aby nejen hezky vypadal, ale především dobře chutnal. V překladu tedy, aby člověk dobře fungoval, byl připraven na běžné denní činnosti a nezranil se.

Na začátku by bylo dobré si položit otázku, co vůbec běžná populace potřebuje? Co je pro běžného pracujícího člověka dobré a jaká zátěž je pro něj optimální? Problém na rozdíl od amatérských či dokonce profesionálních sportovců je ten, že amatéři nemají většinou žádné větší sportovní cíle, nečekají je nějaké zápasy, soutěže či utkání. Takže se většinou jejich cíle zakládají spíše na tom, jak vypadají či na tom, že se jim něco stane s pohybovým aparátem a oni potřebují odstranit bolest či jí předcházet a tak si uvědomují, že se potřebují nějak hýbat či cvičit podle instrukcí. Posledním z cílů je nějaká základní kondice, o které však nemají větší informace. Problém je, že čím je sportovec profesionálnější, tím potřebuje mít svou silovou a kondiční přípravu promyšlenější, plánovanou, přesně stanovenou, jelikož mu jde o výsledek, výkon a o peníze. Běžný člověk nic takového většinou neřeší. Není to ale chyba? On také vydělává peníze, které mohou být v ohrožení. Třeba právě bolesti zad přece patří mezi nejčastější důvody, proč jsou lidé doma na nemocenské. Tady utíkají peníze zaměstnanci i zaměstnavateli, u podnikatele netřeba ani mluvit. Tam jsou následky i zcela zásadní.

Skutečnost je však taková, že když se nad tím vším zamyslíte, zjistíme, že mnoho bodů je společných a rozdíly by se v základech dělat neměly. Když pomineme specializaci a soutěžní ambice, základy na kterých stavíme zatížení, zůstává podobný. Někdy je také velice těžké totiž určit, co je již jen rekreační a co se dá již srovnat se skutečně aktivním, závodním sportovcem. Velké množství běžných cvičenců se zatěžuje velmi mnoho, ale bez jakéhokoliv plánování a znalosti systému zatížení. Není se potom čemu divit, že dochází k velkému množství zbytečných zranění či na druhé straně tomu, kolik běžných cvičenců bez soutěžních ambic bere anabolické steroidy.

 Další problém je, že velká část populace provádí mnoho sportů či pohybových aktivit pouze nárazově a lidé jsou tam odhodláni podávat vysoké fyzické výkony. Komplikace přichází v momentě, kdy mnoho z tzv. sportující běžné populace si oblíbí určitou aktivitu a vykonává ji leckdy i s většími výkony a zatížením (na svůj fyzický stav), než má profesionální sportovec, který však nechodí do práce a jeho prací je daná specializovaná sportovní aktivita. Na to je třeba myslet. Smutné je, že tato běžná populace naprosto neřeší, že by měla být na určitý sport či pohybovou aktivitu nějak a navíc postupně připravena, což je další problém. Tito běžní sportovci neřeší, jak by měli být celkově připraveni a jakým způsobem by měli začít. Mají poté zmatek v hlavě a když už se pak rozhodnou pro nějakou pohybovou/sportovní aktivitu, obyčejně to pak končí tak, že se nechávají jako ryby chytnout na háček kdejakému marketingovému  heslu/reklamě či nějaké módní fitness vlně. Tak třeba pak začnou běhat (v horším případě, co nejdelší úseky), koupí si super profi kolo a začnou jezdit (v horším případě, co nejdelší úseky), začnou každý týden chodit na hodiny kick boxu, začnou chodit na nějaké „supr-trupr“ nové skupinové lekce s nějakým novým názvem, které jim slibují, jak jim změní doslova vše. Začnou chodit na nějaké „kruhové funkčí hardcore extreme brutal spartan gladiator terminator predator eskalator“ lekce, které je rozhodně dostanou do té skutečné opravdové super kondice. To je skutečně to řešení? Ne často to znamená spíše další problém.

Ti další si někdy zajdou na squash či na fotbal s kamarády nebo si každý rok jedou na týden pořádně zalyžovat nebo na vodu. Aby měli pocit, že dělají ještě něco, tak chodí každý čtvrtek na jógu či pilates a z toho cítí, že jim dává to, co potřebují. Kolik jsem takových poznal.

A co je tedy na tom všem špatné? Každý týden mě navštíví lidé, kteří jsou tímto příkladem a něco takového vedlo k tomu, že se zranili či že mají své bolesti nebo zhoršený stav pohybového aparátu. Dělají něco, na co nejsou připraveni. Skočili do nějakého výkonu jako ryba bez ploutví do rybníku a nyní se snaží plavat. Mnozí se snaží naplno a se vší silou. Takže si nakoupí vše potřebné, jak co se týká vybavení, tak oblečení, aby povrchem zakryli to, co chybí uvnitř. Tedy chybí to, že nevědí, jak na tom je jejich tělo, hlavně co se týká pohybových vzorů a co se týká stability vs mobility. Obecně slovo slabost a svalová atrofie vystihuje jejich fyzický stav. Tedy nejde jen o to, že začnou běhat a nikdo je běhat nenaučil. Nejde jen o to, že často provádí něco, co neumí motoricky. Jde o to, že musí znát své tělo a jeho stav a mít nějaký silový a pohybový základ, aby mohli dělat to, pro co se rozhodnou. Funkční diagnostika pohybového aparátu a otestování pohybu je jedna strana mince, optimální stav stabilizačního systému, dostatečná síla a svalový základ je druhá strana té mince.

Pro běžnou populaci je jistě velmi vhodné, aby v základě dělala to, co je baví, co je naplňuje. To dle studií velmi souvisí i s bolestmi zad. Tedy ať je to běh, tenis, jóga či cokoliv jiného. Stejně jako i profesionální sportovec mají však styčné body v tom, že potřebují dobrý start a stálou a postupnou funkční silovou a kondiční přípravu a plánování, potřebují dobrý svalový základ, potřebují dostatečnou maximální sílu, potřebuji se naučit základní pohybové vzory a vnímat své tělo atd…Potřebují to, co bychom z hlediska pohybu nazvali základy a z hlediska síly nadstavba. Tím vším nepotřebují jen projít, ale potřebují to udržovat. Ze svých letitých zkušeností s mnoha a mnoha klienty a z jejich diagnostik/testování vidím, že je značný rozdíl, pokud ten, který chodí na jógu, zároveň má i silové tréninky, které jsou dobře nastavené. Je jasně vidět rozdíl, když ten, který chodí na tenis či squash ví, jak se má předpřipravit před svým sportem a alespoň dvakrát týdně chodí do posilovny či nějakého gymu, kde ví co je pro něj dobré. Je jasně vidět rozdíl, když ten, který  se rozhodně běhat, je dost silný a pohyblivý a jeho tělo je i pohybově připravené na výkon. Když slabé, atrofické a nepohyblivé tělo zatěžujeme nárazovými výkony, které nás napadají, koledujeme si o zranění. Potřebnou sílu a svaly nám nedá fotbal s kamarády a nedá nám to jóga, a to i přes mnohá pozitiva těchto pohybových aktivit. Toto všechno znamená to dnes již známé motto: „ nejdřív se hýbej lépe a až poté se hýbej více“. Je třeba k tomu ale přidat i to být dost silný a být dost rozumný.

Být dost rozumný je totiž dnes také velmi aktuální a navíc je velmi těžké dnes ve světě fitness těžké stanovit to, co je skutečně rozumné. Mnozí si totiž to, o čem píšu, uvědomují a tak začali chodit SAMI do posilovny, fitness či nějakého gymu. Vše však končí buď tím, že zkouší doslova vše, co tam vidí nebo zmateně dělají to, co znají z you tube od nějakého nového vychytralého fitness byznysmena. Zajít někdy do nějakého klasického fitness centra a vše sledovat může být pro skutečného znalce doslova psychicky zničující. Tedy otázkou je, jestli je toto všechno lepší než nic, protože i toto může vést ke zranění,  přetěžování a chybným pohybovým vzorům.

Velmi vhodná odpověď by na to měla být, že se rozhodnou pro služby trenéra. Bohužel trenérem se dnes někdo stane během jednoho měsíce či dokonce jednoho víkendu a často je i tam učen těmi, co tak učinili ani ne před rokem. Vše je dnes stále více zaměřeno na byznys a marketing. Je tedy potřeba vybírat velmi rozumně, stejně jako si vybíráte nový mobil nebo notebook, co si koupíte, jinak budete podvedeni. Jistě se díváte na reference, na to, co všechno umí, na co se dlouho specializuje, jakou má historii, zkušenosti, vzdělání, jaké máte dostupné informace a ty si vyhledáváte. Stručně řečeno, jestliže s Vámi na první schůzce trenér bude chtít cvičit, utíkejte pryč. Jestliže Váš první program sestaví způsobem pondělí prsa – biceps, utíkejte pryč. Jestliže s ním celou hodinu s převážné části strávíte na strojích, utíkejte pryč. Nebojte se ptát a chtějte rozumné odpovědi, jsou to Vaše peníze.

Na druhé straně pohyb a síla je Vaše odpovědnost. Vaše tělo je Vaše odpovědnost. Tedy investice je jedna věc, pravidelnost je podstatná věc druhá. Výsledky a pokroky jsou o pravidelnosti a to i v případě jestli je Váš silově-kondiční či čistě pohybový plán horší či lepší. Jak se říká, opakování je matka moudrosti. V tréninku to platí dvojnásob. Kolikrát jsem slyšel ono, měsíc jsem chodil tam, pak jsem měsíc chodil tam, a nyní již 3 měsíce/půl roku nikam nechodím. Tedy pravidelnost je velmi důležitá.

Mnozí lidé si nejen neuvědomují, že se musí obecně hýbat, ale ani to, že se musí hýbat dobře a cíleně. Neuvědomují si, že musí být ale také dostatečně silní na to, co celý den dělají. Musí mít dobrý silový, svalový a pohybový základ. Dostatečně rozhodně není něco, co nemá šanci mi tento základ vytvořit ať z hlediska síly či hypertrofie. Na rozdíl od nich, i profesionální sportovec ví, co ho čeká a na co se připravuje. Dle toho se připravuje, či by se připravovat měl. Běžného člověka dnes napadne jít si zaběhat, což nikdy nedělal, zítra půjde lyžovat, další den půjde vyjít třeba Sněžku a za týden lenošení půjde zkusit nějaký jiný sport.  Běžný člověk není ve většině případů připraven ani na to, že si koupí basu piv či jen 2 balíky vod a odnese je do auta. Nemá tedy to čemu říkám pohybový základ a silová nadstavba. Jestliže toto chybí,  může všechno snadno vést k ohrožení Vašeho zdraví, ke zranění, k přetěžování, ke zbytečným bolestem.

Závěr je takový, že nestačí jen pouhé hýbejte se, ale hlavně udržujte svůj silový a kondiční základ takový, že poté Vás nezaskočí různé sportovní aktivity či zatížení z běžného dne. Základní síla a dobrý pohybový základ je nejen prevencí zranění pro sportovní přípravu sportovce, ale i pro běžného člověka, který navíc má různou variabilitu zatížení, kterou hlavně často neplánuje. Určitě mějte svoje různé oblíbené sportovní aktivity, které Vás baví a naplňují, ale nezapomínejte ani na nápravně- pohybový a silový základ, který Vás třeba bavit tolik nemusí, ale zamezí tomu, abyste o své záliby přišli. Zamezí tomu, abyste přišli o svou práci a své peníze. Abyste přišli o svůj způsob života. Vidím to dnes a denně, tedy buďte rozumní, buďte zodpovědní, buďte připraveni.

(Autor: Martin Snášel © coretraining2016)