Zhruba po více jak 2 letech mě napadlo zopakovat úspěch první ankety (Zde) mezi známými trenérskými osobnostmi na poli silového a kondičního tréninku, a tak jsem znovu oslovil několik blízkých osob, které si myslím, že rozhodně mají co říct. Ti, kteří včas odpověděli na otázky jsem zařadil do této ankety. Myslím si, že zdání nezklamalo a tak mě zaskočilo tolik stejných či podobných pohledů v odpovědích na otázky, že jsem neodolal a i sám jsem si dovolil odpovědět na vlastní otázky a vše tak ještě opepřit. Zde máte tedy dle mého velmi inspirativní odpovědi. Otázky byly tyto:

1.Které cviky či problémy ve cvičení, s kterými se setkáváš, považuješ za nejhorší pro naše zdraví či možné zranění?
2. Kterou pomůcku určitě nepoužíváš a považuješ v tréninku za zbytečnou?
3. Co tě momentálně nejvíce štve/vadí ve fitness průmyslu/oblasti?

ILJA ČÍŽ

1. Negativní- nedostatečná- žádná technika, „rychlokvasný“ neodborníci treneři, nebo naopak treneři-„odbornici“ na všechno (fyzioterapeuti, terapeuti a multispektralní odborníci na všechno možné – nemožné)
2. Pomůcky z teleshopingu
3. Nízka úroveň vzdělanosti trenérů (trenéři s vikendovými certifikáty), nezájem zaměstnavatelů o kvalitu trenérů, kterých zaměstnávají.

MARTIN SNÁŠEL

1. Protože je toto téma, na které se specializuji (kvalita, technika a náprava pohybu, prevence zranění), mohl bych o něm psát velice dlouho. Těch mnohých jednotlivých aspektů je opravdu mnoho. Jako dnešní nejnebezpečnější aspekt vnímám, že lidé nemají pevné základy a naopak trenéři leckdy vůbec neví, kde by měli začít, jak posuzovat pohyby, jak postupně a progresivně nastavit trénink. Většina se stará o to, jak přetížit, ale sami nevědí, co znamená efektivně zatížit. Cesta k výkonu musí mít určité zákonitosti, jinak dojde lehce ke zranění. Většina cviků může být rizikových, když je provádí někdo, kdo nemá zdání o funkcích těla a neví jak je použít.

2. Každá pomůcka může mít svá pozitiva, když funguje především od slova pomoci a nejen od slova ztížit daný cvik či pohyb. Osobně se snažím co nejvíce v základě se obejít bez jakýchkoliv pomůcek, protože když člověk nebude umět efektivně pracovat sám se svým vlastním tělem, nepomůže mu ani svěcená voda.

3. Vadí mi mnoho věcí. Vadí mi nízká odbornost trenérů a naopak mi vadí, že dnes učí, radí či školí v podstatě kdokoliv a k čemukoliv, kdo hledá informace akorát tak z internetu nebo kdo ještě nedávno seděl někde v kanceláři a dnes je velký guru na vše. To všechno většinou jen s vidinou rychlých peněz či honění svého ega. Vadí mi hromadné kopírování bez kousku slušnosti či originality, které se rozmáhá ve fitness. Osobně bych uvítal v celé fitness scéně více sebekritiky, slušnosti a vzájemného respektu. Ten kdo se bojí kritiky si není jistý sám sebou, svou odborností a prací jako takovou, naopak ale kritika nás může někam posunout, zlepšit naší práci, kde můžeme být všichni v čemkoliv nedokonalí či nepřesní.

DEAN SOMERSET

1. Hodně sedět, to je mnohem nebezpečnější než jakékoliv cvičení, ale pokud jde o specifika, tam nevidím žádné cvičení jako ze své podstaty nebezpečné, když se provádí správně.

2. Skoro každá pomůcka může mít funkci, takže není nic, co by bylo uplně k ničemu. Dokonce i bosu má své místo v tréninku.

3. Rozšířené lpění lidí na přesvědčení o dietách a cvičení, které nejsou založeny na žádných vědecky založených faktech. „Dělám to a dosáhnul jsem výsledků, protože je to úžasné“, to je koncept, který není nikdy dobrý pro fitness oblast.

PAVEL MACEK

1. De facto cokoliv v sedě a na strojích. Člověk sedí přes den x hodin, pak přijde do fitka a posadí se na rotoped či nějaký stroj? Vážně se to někomu zdá jako dobrý nápad?
2. Seznam by byl mnohem, mnohem delší než to, co používám, tak to vezmu naopak: v KB5 cvičíme „jen“ s kettlebell, velkou činkou a vlastní váhou. Jednoručky, gymnastické kruhy, fajn, ale tím jsem seznam doporučených pomůcek vyčerpal.
3. Mým oborem je „old school“ silový a kondiční trénink systému StrongFirst, moderní „fitness průmysl“ s jeho pokusy/omyly a letními hity jde vlastně úplně mimo mě – takže mě neštve asi nic .

MATTHEW PALFREY

1. Zajímavá otázka, a to především proto, že nevěřím, že oba výroky jsou nutně vzájemně propojené. Řekl bych, že největší obecný problém pro zdraví, jako celek je nečinnost. I když je to skvělé se zaměřit na elitní sílu a kondici (a zdá se, že fitness svět toto v těchto dnech přijímá), většina lidí musí mít mnohem více obecné aktivity. Sedět celý den a 10 minut provádět trénink ve vysoké intenzitě prostě u většiny lidí nic v zásadě nezmění.
Pokud jde o největší potenciál pro zranění, řekl bych, že sport, fitness a cvičení obecně má potenciál pro zranění, ale to není důvod, aby se někdo cvičení vyhýbal. Je třeba se zaměřit na dobrou techniku, progresi a odpočinek, a to po celé délce tréninkového procesu. Celkově ale výhody cvičení dalece převyšují potenciální zranění!

2. Myslím si, že vše, co má funkci ve správné situaci, takže si nejsem jistý, že považuji něco jako nefunkční. Jak již bylo řečeno, pokud jde o nízký stupeň funkčnosti (z hlediska obecné populace) řekl bych, že většina strojů používaných ve fitness centrech jsou v tréninku až příliš používané. Věci, jako jsou legpress mají omezenou hodnotu pro většinu lidí, a to zejména v případě, že to využívají jako náhradu místo dřepů.

3. Nejvíce co mi vadí je chybné trénování. Moje kořeny tkví v tréninku techniky a biomechaniky pohybu a zjistil jsem, že tento typ trénování chybí velmi mnoha lidem. Fitness oblast produkuje obrovské množství trenérů, kteří nejsou ničím víc než loutkami, kteří říkají lidem jen to, co zkopírovali. Zdá se, že nic není dobře nastavené k produkci trenérů, kteří mohou adekvátně pomoci v případě, že klient nemůže opakovat to, co je trenér učí.

GABI KATSCHTHALER

1. Není to cvičení samo o sobě, ale způsob jakým se provádí. Cvičení v tělocvičně je ve své podstatě bezpečné či nebezpečné, navíc jsou zde vždy pro trenéra možnosti z čeho vybírat a vykonávat změny. Otázkou je, vždy, zda je daný člověk a) Připraven pro daný výkon (změny), tedy splňuje všechny požadavky na mobilitu, stability, koordinaci atd… b) Má potřebné dovednostní stupně, tj. vypracoval se na to postupně v průběhu času a za c) Má náležité poučení a trénink, pokud jde o správný systém a je schopný pracovat pod zatížením. Jestliže jeden z těchto bodů chybí, i ty nevinně vypadající cvičení mohou být nebezpečné nebo škodlivé.

2. Je to individuální. Moje východisko je vždy cíl, cíl stanovuje potřeby, potřeby určují způsoby (cvičení a pomůcky jsou součástí toho), a tam je vždy několik možností, ze kterých si můžeme vybrat na základě dvou faktorů: Jedním z nich je poměr přínosů pro rizika a míra návratnosti investic. Z těchto důvodů obecně používám několik různých druhů pomůcek, dle možností, ale vždy to nezbytné k dosažení pokroku. Na druhé straně je zde trenérovo vzdělání a prostředí odkud přišel, jeho samotné kvality či schopnosti, proto si myslím, ze některé pomůcky jsou vhodné pro jednoho trenéra, ale jinému trenérovi mohou způsobit spoustu otazníků.

3. Jsem hluboce zaměřená na výsledky a specializuji se na zlepšení kvality a provedení pohybu, takže to, co mi nejvíce vadí, je sledovat tendence v různých odvětvích fitness průmyslu, pokusy klamat veřejnost nebo je ponechávat v nevědomosti (viz mýty jako „bolest dokazuje kvalitu tréninku „) a nebo se zaměřovat na zábavný faktor tréninku se snahou zamaskovat nedostatek odbornosti a pokroku.