Kdybych měl mluvit o prvním problému v tréninku, který mě každý den kolem sebe vadí, asi bych automaticky řekl necílenost, neindividuálnost, nespecifičnost. Tedy ztráta přesného individuálního přístupu ve všech možných bodech v tréninku jako takovém. Jedním z takových bodů je i např. příprava na hlavní část tréninku či jak je obecně používáno, zahřátí.

V tělocvičnách a fitness centrech můžete vidět mnoho sobě podobných či i divných věcí. Někteří lidé nedělají nic a skočí rovnou na nějaký stroj, kde se připraví na trénink lehkou vahou. Jiní si zaběhají 10min na páse, rozkrouží klouby a jdou na trénink dle tradičního, desítky let zažitého programu. Jiní provádí nějakou strečinkovou a „hopsavou“ sestavu, která se pro ně stala již zaběhlou rutinou. Další dělají kombinaci něčeho, co viděli od jiných či na videích apod. Ve skupinových lekcích je to v základě podobné.

Jaký je můj přístup? Můj přístup není ani jeden z nich. Příprava na trénink je pro mě pevnou součástí tréninku a musí odrážet tvář a účel samotné povahy potřeb jedince a cíle celé tréninkové jednotky jako takové. Když se budeme na začátek našeho tréninku dívat jen velice povrchně, bude i náš trénink povrchní. Vše bude znát i na našem výsledku. Vše se může samozřejmě odrazit na naší regeneraci a úrazovosti, výkonu.

Nedívejte se na přípravu na hlavní část tréninku jako čistě „zahřátí“. Tedy jako něco povrchního, že musíte něco napumpovat či musíte cítit kapičky potu na těle. Zamyslete se nad celým tělem. To obsahuje šlachy, vazy, fascie, svaly, klouby, nervovou soustavu. Zamyslete se nad tím, co budete cvičit a co je Vaším cílem v dané jednotce. Zamyslete se nad tím, jaké jsou Vaše přednosti a jaké jsou Vaše slabé stránky. Zamyslete se nad tím, že tělo potřebuje v určitých segmentech potřebnou mobilitu a v jiných potřebnou stabilitu a jak jste na tom Vy sami. Zamyslete se nad tím, jaké máte zaměstnání a jak vypadal celý Váš den. Zamyslete se nad tím, Jaký přesně čas, intenzitu a povahu přípravy potřebujte, abyste byli ideálně připraveni, ale měli i dost energie na další práci.

Každá část na těle má určitý potřebný pohybový rozsah, v kterém bychom ji měli přirozeně používat. To je velmi důležité v kotníku, kolenou, kyčlí, hrudní a bederní páteře či ramenou. Pokud tak nefungují, budou tedy tkáně v tomto rozsahu ztuhlé, je třeba tomu vše přizpůsobit a na daném segmentu pracovat, jinak vše povede k bolestem a zranění. Bolesti a zranění však můžeme rozvíjet i my sami, když danému stavu vše nepřizpůsobíme v této části tréninku. To se bohužel často neděje a mnozí lidé se tlačí do rozsahů, kde již nemají co dělat, dělají pohyby, které nejsou pro daného člověka vhodné či které on nepotřebuje provádět.
Často se totiž lidé zaměřují na partie, kde nemají žádný problém, provádějí již zaběhlou jalovou rutinu. Dělat něco zbytečně není jen marné, ale i kontraproduktivní. Je nutné se zaměřit na specifické dovednosti či pohyby, které budete provádět v celé jednotce. Zaměřit se na Vaše omezení a slabosti na těle. Na předchozí zranění. Tedy to, co potřebujete zlepšit. Bohužel stále častěji vidím, jak mnozí vůbec nepřemýšlejí nad tím proč, co a k čemu dělají a co tím ovlivňují apod. Zkuste se někoho zeptat, proč ten a ten cvik dělá a budete někdy zaskočeníi „žádnou“ nebo „blekotavou“ odpovědí. Zkuste se ale i sami sebe neustále ptát proč to a to děláte, protože jedině tak budete lepšími.

Jsem přesvědčen o tom, že je tedy chybou považovat tzv. warm up či přípravnou část jako něco mimo hlavní tréninkovou část. Je to přeci část, kde pracujeme na velmi důležitých bodech celého tréninku, tedy na prehabilitaci, na nápravě, na koordinaci, pohybových stereotypech, stabilitě, mobilitě, psychice. Je to tedy již pevná součást tréninku, která nás zdokonaluje a posouvá vpřed. Myslet jinak je velkou chybou a dle toho většinou vypadají celé tréninky. Jde o častý následný povrchní přístup k celému tréninku jako takovému. Nějak se zahřejeme na pásu či rotopedu, nějak se rozhýbeme klasickými známými protahovacími cviky, nějak se rozválcujeme na nějakém rolleru. Slovo „nějak“ je ale dobré pro amatéry a neznalce. Jak často všude píšu, je to jako když slepec střílí do terče. Když bude mít 100 nábojů, jistě se i trefí do terče. Tak to mnohdy dnes ve všem vypadá. My ale nechceme něco dělat jinak, chceme být lepšími, chceme být profesionály.

Profesionál si však něco takového přece nemůže dovolit. Chce mít vše sestavené na míru na své tělo, na svoji úroveň, dle svých potřeb a cílů. Chce připravit přesně k činnosti, kterou má v plánu provádět. Chce dosahovat pohybového rozsahu, který potřebuje, aby nedocházelo k nerovnováze. Potřebuje řešit jednotlivé slabosti a problémy, které jsme zjistili podrobným testováním a vyhodnocením pohybu. Chce se vyvarovat chybným pohybům a činnostem, které by mohli vést k posturální dysfunkci. Potřebuje mít optimální stabilizaci v kloubních spojích na těle, které mohou ohrozit jeho zdraví a jeho výkon.

Specifické a individuální tréninkové přípravě a zahřátí se zabývá náš kurz FUNKČNÍ DYNAMICKÝ STREČINK odkaz: http://www.coretraining.cz/kurzy-seminare/funkcni-dynamicky-strecink/

(Autor: Martin Snášel)