Jsou pohyby, které zlepší naši flexibilitu, aniž bychom riskovali naše zdraví či dokonce zranění.
Problém je však znát jasné principy, které tyto pohyby zahrnují rizika a proč to tak je. Strečinku a rizikovým polohám pro naši páteř jsme se již věnovali v našem článku http://www.coretraining.cz/2013/01/4-nejcastejsi-chyby-ve-strecinku-rizikove-pro-nase-zada/ .
Vždy když používáme některé strečinkové polohy, je třeba si hned na začátek položit několik otázek:
1) Co mě brání při pohybu, který dělám, udržovat fyziologicky přirozenou křivku zad?
Je třeba myslet na to, že jsme generací špatného držení těla a to se odráží především na našich zádech, což má mnoho důvodů. Podle Jandy jsou např. naše kyčelní flexory nejvíce tonické svaly na lidském těle a 40% našeho života prosedíme. To vše se odráží na našem pohybu a to je třeba respektovat i ve strečinkových pozicích.
2) Proč vůbec při určitém pohybu narušovat fyziologickou křivku zad?
Dle Mc Gilla naše záda byly stvořeny pro stabilitu a nikoliv pro to, aby byly ohebná. Navíc mnoho pohybů, kde se narušuje tato křivka zad, je jak zbytečná, tak nežádoucí, jak z hlediska vytváření dysbalancí, tak druhu pohybu, který se podobá herniaci disku. Více jsme se tomu věnovali v článku: http://www.coretraining.cz/2013/04/stuart-mcgill-zdrava-zada-a-core-v-otazkach-a-odpovedich/
3) Není rozsah páteře již nadměrný a jaký smysl má ten určitý druh pohybu?
Je mnoho pohybů, stále používaných při strečinku kyčelních flexorů, hamstringů či zad, které nadměrně a i většinou i nesmyslně zatěžují naši páteř a v mnoha případech ohrožuje naše zdraví. Existuje již dost důkazů a studí u těchto
strečinkových pozic a jejich vlivu na páteř, které, jestliže narušují neutrální polohu páteře, jsou pro člověka, který nemá záda zcela v pořádku, potencionálně nebezpečné a škodlivé. Otázka je kdo je zcela zdráv a bez asymetrií, na druhé straně i pro zdravého člověka jsou tyto strečinkové pozice či pohyby často zbytečné a kontraproduktivní.
Nejčastěji se jedná o pozici hlubokého předklonu ve stoje používané při strečinku zad či dokonce hamstringů, což je již zcela nesmyslné. Tato poloha ve stoje (viz.foto vpravo) dle Mc Gilla vytváří silný stres na naši páteř, která se i bez přidané zátěže rovná tomu, jako bychom měli v ruce velkou naloženou činku. Více častou chybou je hamstringová streč ve stoje či pokleku, kdy místo správné extenze v kyčlích dochází k pohybu v zádech a tím se narušuje fyziologická křivka zad, což je rizikové. Navíc neprotahujeme správně v rámci extenze v kyčlích, ale jdeme do flexe. Chcete sobě pomoci a přitom si škodíte. Nemůžeme se poté divit, že je extenze v kyčlích bez pohybu kolen stále těžším pohybem pro dnešní generaci.
Je třeba znát správný poměr mezi stabilitou a mobilitou. Přičemž stále více známých autorů jako např. Mc Gill se staví za nenarušování stability zad, kdy zvětšování flexibility zad je kolikrát horší než opačně. Důležitá je však správná rovnováha a dle toho se řídit. Ne náhodou lidi, kteří mají velkou inklinaci problémů se zády, jsou hypermobilní lidé. Větší mobilita páteře automaticky snižuje stabilitu a lidé a trenéři si často pletou uvolnění páteře se zvyšováním flexibility. Mnoho let se věřilo, že k dosažení zdravých zad potřebujeme záda co nejvíce pružné. Jak ukazují studie a práce mnoha autorů, zabývající se problematikou zad, nezdá se být pravdou.
Zde je hezky ukázaný přiklad rizikových pozic u strečinku pro naše záda:
(Autor: Martin Snášel)
Zdroj:
Ph.d. McGills „Ultimate Back Fitness and Performance“
