Tento rok vyšla zcela nová metaanalýza na téma výhřezu ploténky a je to to velmi praktická práce, protože odpovídá na otázku, kterou řeší téměř každý fyzioterapeut či trenér a to:
Jak moc je cvičení účinné u výhřezu meziobratlové ploténky a jaké typy cvičení fungují nejlépe?
Autoři studie analyzovali pouze randomizované kontrolované studie (RCT), tedy nejkvalitnější klinické důkazy a hodnotili zde : bolest zad, bolest dolní končetiny (ischias), funkční omezení, rozdíly mezi operačními a neoperačními pacienty a různé druhy cvičení.
Jaké byly hlavní závěry celé práce?
1. Cvičení skutečně funguje
To je asi největší závěr celé práce. Autoři zjistili konzistentní pokles příznaků u bolestí zad, bolesti vystřelující do nohy a disability. Bez ohledu na to, zda pacient podstoupil operaci nebo byl léčen konzervativně.
Dnes už není otázkou: „Má pacient s výhřezem cvičit?“
ale spíše „Jak má cvičit?“
2. Největší efekt má silový trénink
To je závěr, který mě vůbec nepřekvapuje a je to něco, co jako silový kouč propaguji dlouhé roky. Autoři popisují, že právě silový trénink vykazoval největší přínos.
Mechanismus pravděpodobně souvisí se zvýšením kapacity svalů trupu a zad, lepší tolerancí zátěže, větší stabilitou páteře, zvýšením sebevědomí při pohybu a lepším návratem k normální aktivitě. Nejde tedy pouze o „core aktivaci“, ale o skutečné zvyšování fyzické kapacity.
Toto vše velmi dobře zapadá do současného moderního trendu rehabilitace a to: „Zatěžujte páteř, místo abyste ji neustále chránili“
3.Stabilizační cvičení fungují, ale…
Autoři našli pozitivní efekt také u: motor control stabilizačních cvičení, core training…, ale… není přesvědčivý důkaz, že by byla nějak lepší než jiné kvalitně vedené obecné silové programy. To potvrzuje posledních několik let výzkumu.
4.Úspěšné programy byly ty, co obsahovaly základní pohybové vzorce, které člověk používá
Úspěšné byly programy obsahující běžné pohybové vzory, které člověk denně využívá jako jsou dřepy, výpady, kyčelní ohyby, tahy atd.. Důležitá však byla postupná progresivní zátěž.
Jinými slovy: rehabilitace by měla připravovat člověka na skutečný život.
5.Operace není překážkou silového tréninku
To je rozhodně velmi důležitý poznatek. Po operaci ploténky vedlo silové cvičení k menší bolesti, lepší funkci, rychlejšímu návratu.
6.Bolest nohy klesala podobně jako bolest zad
To je zajímavé. Průměrné hodnoty ve studiích byly přibližně u bolesti zad tyto: před léčbou ≈ 4,4/10, po léčbě ≈ 2,6/10, Bolest nohy – před léčbou ≈ 5,5/1 .po léčbě ≈ 2,3/10
To představuje klinicky významné zlepšení.
7. Neexistuje jediný „nejlepší cvik“
To je možná nejdůležitější praktické sdělení celé práce. Úspěšné programy byly velmi rozdílné. Obsahovaly například: silový trénink, stabilizační cvičení, aerobní aktivitu , mobilizační cvičenífunkční pohyb ,Společným jmenovatelem nebyl konkrétní cvik.
Společným jmenovatelem ale byla: pravidelnost, progresivní zatížení, dostatečný objem cvičení a specificka pohybu zatížení. Co jsou velmi důležité principy, na kterých výsledky stojí. S tím souvisí i to, že např. různá stabilizační cvičení se nedají efektivně progresovat, tedy dlouhodobě vhodná nebudou. Tedy tato práce ukazuje, jak důležitý je load management , dávkování zátěže bez ohledu na nějakou konkrétní školu rehabilitace.
Tato práce také velmi dobře potvrzuje současný biopsychosociální přístup. Pacient není někdo s „křehkými zády“. Je to člověk, kterému: postupně zvyšujeme kapacitu, obnovujeme toleranci na zátěž, vracíme důvěru v pohyb.
Rozhodně by bylo dobré ale zmínit i slabiny meta-analýzy. Stejně jako většina studií v rehabilitaci má i tato několik omezení a to: poměrně malý počet RCT, značná heterogenita (každá studie používala jiný program), rozdílná délka rehabilitace, různé intenzity cvičení, často chybělo dlouhodobé sledování po 1–2 letech.
I přes toto nám tato práce ještě více zdůrazňuje a potvrzuje důležité principy , které mohou zlepšit funkční stav lidí po výhřezu plotének a bolestí zad a jejich návrat zpět do práce a sportovního výkonu.
(Autor: Copyright© Martin Snášel/ Coretraining.cz 2026)
Zdroj: Effects of Physical Exercise on Pain in Patients With Lumbar Disc Herniation: A Systematic Review and Meta-Analysis of Randomised Controlled Trials Lihares 2026
