Popravdě minulý rok v březnu 2020, I když jsem se zavření bránil zuby nehty, nakonec jsme vše vzali a více prožívali. Všichni kolem mě mluvili přísně, jak je vše nutné plnit a že musíme chránit sebe a ostatní. Krátce poté jsem se I sám začal bát, protože opravdu informací bylo málo a když nemáte informace, jste nejistí. Pamatuji si, jak jsem si navlíkal v obchodech sáčky či rukavice na ruce a stále se snažil držet s rouškou na puse od lidí a rodinu jsem držel doma a zakázal jim kamkoliv jezdit. I přes odpor člověk vše plnil a to v podstatě i v další vlně. Vzal jsem vše odvážně a více investoval do vzdělání a více energie do vzdělávání druhých  a to dokonce online, což překvapilo i mě samotného.

Při dalším zavření těsně před vánoci po necelých 2 týdnech otevření na mě padla deprese, jeden celý den jsem nebyl schopný ani mluvit. Nekonečný kolotoč mě přimáčkl ke zdi. Je to pocit jako když vám stále někdo stahuje hlavu pod vodu poté co jste se pořádně nadechl a již jste si myslel, že už jste zachránění. Když píšu i tento článek, jsem nyní pár dní znovu v ne zrovna ideálním psychickém stavu. Proč? Protože po roce nevidíte moc žádné světlo na konci tunelu a otázka je, jestli očkování tím světlem bude i když bych si to jistě přál. Protože především v mnoha věcech nevidím dobrou cestu a ani řešení. Mnoho řešení je spíš způsob z bláta do louže či snaha o ochranu a vyzbrojení vojáků a sbírání mrtvých a raněných, ale ne zabránění či řešení války. Tedy jde také o to, že jsem přesvědčen, že problém, tedy mince má 2 strany a ne jednu. Zkusme si ukázat ten druhý pohled než nám ukazuje vláda.

Mohl bych začít velkým počtem klientů, kteří mě kontaktují a navštěvují. U mnoha z nich byla znát větší senzitivita na bolest a to, jak mnoho faktorů zasahuje do jejich již vyřešeného problému. Stejně tak se začali ozývat klienti, kteří již měli dávno vyřešené chronické bolesti zad a nyní vše přišlo znovu. Mé zkušenosti podporují poslední výzkumy jako zde ze Saudské Arábie (Odkaz 1), kdy karanténa v rámci Covidu 19 vedla u 463 lidí k intenzivnějším významnějším bolestem zad . Zajímavá studie pochází z Itálie (Odkaz 2)  , kde se rozebírá stav akutních bolestí zad. Studie nashromáždila data, která ukázala velké snížení (-87,2%) u pacientů s akutních bolestí dolní části zad. Samotný závěr zde mluví tak, že pokles návštěv odráží snížení traumatických případů v důsledku zablokování pohybu lidí, ale ve většině případů to pravděpodobně souvisí se strachem z nákazy SARS-CoV-2 v nemocničním prostředí. Tedy I přes své velké problémy dali přednost možnému zhoršení svého stavu než možnosti se nakazit. Nemusím k tomu dodávat jaké následky to všechno může mít.

K tomu všemu je take dodat, co nám sdělují určité studie a to, že při snížené fyzické aktivitě existuje větší pravděpodobnost muskuloskeletální dekondice (Odkaz 3), což v období omezení pohybu následkem nařízení velmi hrozí. U zdravých lidí nebude následek toho všeho tak velký, ale u lidí s problémy, psychicky citlivých, slabších a starších lidí bude tato muskuloskeletální dekondice výraznější.

Podívejme se ale na jiné problémy a to např. mrtvici, kde jsou podobné údaje. Ve studii zde (Odkaz 4) se mluví o tom, že Covid 19 má vliv na zhoršení stavu u lidí s predispozicemi k mrtvicí. Do toho jiná studie, která vyšla v časopise Stoke hodnotila data o mrtvici z první vlny a nálezy ukazují výrazné snížení pacientů s lehčími příznaky mrtvice, ale na druhé straně zvýšení úmrtnosti v rámci mrtvice a to často I s Covid 19. Jak mluví studie zde ( Odkaz 5  )  Ve skutečnosti bylo nedávno hlášeno 7,6 násobné zvýšení pravděpodobnosti mrtvice u COVID-19 ve srovnání s chřipkou. Tedy podobný případ jako bolestí zad.

U Infarktu se můžeme setkat s podobnými závěry, avšak o dost vyššími. Studie zde zjišťovala data z mnoha oblastí vyšší nákazy ať to byla Itálie, USA či Anglie a všude docházelo k výraznému snížení pacientů s infarktem. Samotná studie k tomu dodává, že výrazné snížení je dáno strachem pacientů z infekce a na druhé straně ale u mnoha pacientů s covid 19 je postiženo srdce či je výrazně zhoršen stav u pacientů s kardiovaskulární diagnózou.(Odkaz 6)

Jiná studie potvrzuje dané závěry a uvádí také, že došlo ke snížení lehčích příznaků, ale nedošlo ke snížení úmrtnosti.(Odkaz 7)

Zde je dobré zmínit to, o čem jsme mluvil na začátku a s čím vše úzce souvisí a to je náš psychický stav. Jsme lidské bytosti, které potřebují sociální kontakt, potřebují lidské objetí a blízkost, potřebují se těšit z věcí ostatními, potřebujeme se zkrátka navzájem. Není možné být stále na Netflixu ( Nic proti němu 😊) , není možné být stále na Facebooku a komunikovat na dálku, není možné si jen maximálně zavolat. Rozhodně není možné se jen dívat na televizi a sledovat denně počet mrtvých. Ani nevím k čemu to všechno je dobré. K tomu všemu se přičítá obrovská nevídaná nejistota v rámci zaměstnání a podnikání a velice negativní zprávy, které na nás působí denně sociální media. Můžeme k tomu přičíst obrovský počet zhoršení rodinných vztahů a obzvláště rozdělených rodin a odcizení, o čem bych mohl říci mnoho z osobní zkušenosti. Na těchto mnoha negativech se navíc mnohé osobnosti doslova živí a každý týden živí novináře svými novými hrůzostrašnými vizemi o tisících mrtvých a mrazácích s mrtvými na ulicích. Nejde o to, že určité vize I negativní musí být hned špatné, ale je důležité jak se předkládají široké veřejnosti. Mnoho z těchto lidí spíše chtějí přinášet senzaci na úkor velmi negativních psychických následků pro veřejnost.

Studie z Izraele zde (Odkaz 8)mluví o tom, že “ Zatímco sociální distancování může vést k tomu, že se lidé budou cítit bezpečněji, může také zvýšit jejich pocity izolace, stresu a frustrace a způsobit obtíže v mnoha životních situacích. Zjištění poukazují na nutnost řešení vnímané vnímavosti a emocionálních reakcí veřejnosti na COVID-19.” Studie přináší fakta, že 48% veřejnosti měla negativní emoční reakce a 20% z nich uvádělo, že se cítí být náchylní k infekci.

Četné studie provedené v posledních několika týdnech poukázaly na to, že účinky pandemie Covid-19 na duševní zdraví lidí mohou být obrovské a mohou ovlivnit velkou část populace. První výsledky této studie, které byly nyní zveřejněny, jasně ukazují, že během prvních měsíců pandemie došlo k výraznému zvýšení obecné duševní poruchy.(Odkaz 9)

Zajímavá studie se týká student v rámci distanční výuky, kdy z  1019 respondentů uvedlo 32% více stresu při dálkových elektronických zkouškách. U studentů s větším stresem během vzdálených E-zkoušek se jako hlavní faktory související se stresem objevily take doba zkoušky, způsob navigace v otázkách a technické problémy . Mezi další faktory patří obavy ohledně metod výuky, prostředí zkoušky a nepoctivost studentů.(Odkaz 10)

Celkově špatný psychický stav, zvýšený stres a strach může v mnoha ohledech zhoršit naši imunitu a schopnost našeho organismu bránit se. Především ale může spustit či výrazně zhoršit mnohé nemoce, zranění či bolesti. I když je mnoho protisečných informací a je zde mnoho faktorů, které mohou podpořit vše pro I proti, existují přímé důkazy, že zvýšený psychikcý stres může zvýšit náchylnost k chorobám (Ben Eliyahu, Shakhar, Page, Stefanski, & Shakhar, 2000 ; Quan et al., 2001 ; Shavit et al., 1985 ; Sheridan et al. al., 1998). Mnohem více na toto téma ukazuje metanalýza zde (Odkaz 11)

Na to, že obezita zvyšuje riziko mnoha chorob a tedy i příznaků spojených s Covid 19, není třeba studií. To jsou prokázané věci. Ale vzhledem, že se občas naše vláda ohání nějakými daty, tak je dobré něco uvést. Zde je kvalitní metaanalýza na téma obesity a Covidu 19. (Odkaz 12).  Závěr metaanalýzy je, že “obezita zvyšuje riziko hospitalizace, přijetí na JIP, požadavku IMV a úmrtí u pacientů s COVID-19. Dále se zdá, že nadměrná viscerální adipozita je spojena s vážnými výsledky COVID-19. Tato zjištění zdůrazňují potřebu účinných opatření ze strany jednotlivců, veřejnosti i vlád s cílem zvýšit povědomí o rizicích vyplývajících z obezity a o tom, jak jsou v současné globální pandemii zvyšována.” Bohužel veřejnost je toho částečně vědoma, ale bohužel vláda trvá jen na maximální izolaci a dbá akorát na to, abychom byli doma a cpali si bříška dobrotami. Ano, často dobrotami, protože mnoho z nás zná, že dobré jídlo zlepšuje psychickou pohodu a o té jsme si mnohé již řekli. Tedy vidíme takový začarovaný kruh. Tento kruh je ale třeba rozseknout.

Tím , co může mnoho pomoci s tím rozseknutím tohoto kruhu je fyzická aktivita v mnohém smyslu. Mluví o tom jak WHO, tak je mnoho jiných zdrojů a studií (Odkaz 13). Bohužel ta je nám stále více osekávána pod argumentem toho, abychom se moc nesetkávali a nebyli mobilní. To, že u jiných potřeb tak stejně činíme se neřeší. Tedy, že budou zakazovány v zimě I sjezdovky a bude se kritizovat, že rodiče vezmou dítě ven na sáňky a boby bych si nikdy nepomyslel. Než by vláda lidi podporovala k fyzické aktivitě I třeba s určitými logickými pravidly a byla ráda, že lidé jsou venku a chtějí se hýbat a mít dobrou náladu, totálně vše shodí ze stolu a lidi označí že neposlušné a mají prý zůstat doma.

Obecně mnohé dnešní sociální distanční opatření vytváří , že lidé mají mnohem méně příležitostí k jakékoliv fyzické aktivitě. To vše jen usnadňuje dlouhodobé sezení doma.Dopad tohoto všeho, tedy celkové zvýšené nečinnosti jsou vidět v mnoha oblastech a budou znát dlouhoddobě. I když někdo může říci, že kdo chce, ten si prostor I čas na pohyb najde, realita, kterou ukazuje I mnoho výzkumů a dat je jasná. Lidé se celkově přestávají více pohybovat a více inklinují k nečinnosti a snížené fyzické kondici. Např. University College London zahájila sociální studii o zkušenostech lidí ve Velké Británii během pandemie Covid -19 zde ( Odkaz 14) které se zúčastnilo 47 tis lidí a byla založena na aplikacích. Závěry byli tyto:

• 1 ze 4 lidí za posledních 7 dní neměli žádné cvičení ani lehkou fyzickou aktivitu
• 85% účastníků uvedlo, že se vůbec nepodílelo na žádném mírném či namáhavém cvičení
• 40% účastníků studie uvedlo, že neprováděli žádné lehké cvičení, například procházku.
• I u mladších účastníků (18 – 30 let) uvádějí čtyři z pěti lidí, že se neúčastní žádné aktivity střední nebo vysoké intenzity.
• Lidé žijící osamoceně méně se věnují všemožným druhům fyzické aktivity.
• Lidé s nižším příjmem se méně věnují všem druhům fyzické aktivity.

Tedy můžeme vidět značné snížení fyzické aktivity, což je dost problematické pro mnoho faktorů zhoršující příznaky nákazy Covid 19.

Během pandemie Covid 19 je velmi důležité, aby všichni lidé byli dostatečně fyzicky aktivní. A nemluvíme zde jen o nějakém posilování či běhu, ale i kdyby to byla jen aktivní procházka či větší úklid doma. I lehčí fyzická aktivita nám může v mnohém pomoci a to:

• Zmírnit svalové napětí
• Úleva od psychického napětí
• Zlepšení krevního oběhu
• Zlepšení svalové funkce
•  Posílení a udržení síly imunitního systému – menší náchylnost k infekcím
• Snižuje vysoký krevní tlak
• Udržení či snížení váhy
• Snížení rizika srdečního onemocnění
• Snižení rizika cukrovky
• Snižení rizika mrtvice a infarktu
• Zlepšení kondice
• Zlepšení psychické kondice
• Snížení možných depresí
• Zlepšuje celkový pocit pohody
• U dětí může fyzická aktivita snížit riziko onemocnění v pozdějším životě a pomoct při rozvoji základních pohybových dovedností

• Zlepšuje vaskulární funkci
• Zlepšuje imunitní funkci
• Buduje a udržuje svalovou hmotu

WHO celkově podporuje v mnohém fyzické aktivity, cvičení a posilování a zdůrazňuje jejich pozitivní vliv v boji s Covid 19. I presto nejen že máme všechny sportoviště, fitness centra a posilovny a jiná pohybová centra zavřená, ale vláda se snaží tlačit lidi k co nejvíce pasivnímu přístupu v boji s nákazou.

• Fyzická aktivita zvyšuje imunitní funkci a snižuje zánět, proto by mohla snížit závažnost infekcí.
• Fyzická aktivita zlepšuje běžné chronické stavy, které zvyšují riziko závažného COVID-19 (tj. Kardiovaskulární onemocnění, cukrovka).
• Fyzická aktivita je skvělým nástrojem pro zvládání stresu, protože snižuje příznaky úzkosti a deprese.
• Fyzická aktivita pomáhá uvést hladinu kortizolu do rovnováhy. Stres a strach (například během pandemie) vytvářejí nerovnováhu v hladinách kortizolu, což negativně ovlivňuje imunitní funkci a zánět.

Tedy co říci na závěr? Souvislost mezi fyzickou aktivitou a duševní pohodou je jasná. Fyzická aktivita a dobrý psychický stav jsou klíčové prvky a je důležité, abychom to věděli alespoň my, když naše vláda to nebere v potaz. Vezmeme-li v úvahu současnou celosvětovou situaci v rámci nuceného uzavření a izolace, může to mít potenciální mamutí dopad na duševní pohodu  a fyzický stav u velmi mnoha lidí a dokonce vidíme, že to celkově více či méně má vliv na mnoho chorob/ nemocí, které celkově zvyšují umrtvost ať se počítají či nepočítají pod Covid- 19. Nejsme ale celkově schopní spočítat a těžko jsme schopni dát dohromady všechny data toho, jak toto všechno má vliv zdravotní stav náš I našich dětí. Pevně věřím, že všichni chceme být zdraví, ale myslím si, že je třeba více postupovat k respektu ke všem faktorem, které souvisí s naším zdravím a take s možným bojem s touto hnusnou pandemií.

Autor: (Copyright © Martin Snášel/ coretraining.cz 2021 )

Odkazy a zdroje:

1. Impact of COVID-19Quarantine on Low Back Pain Intensity, Prevalence, and Associated Risk Factors among Adult Citizens Residing in Riyadh (Saudi Arabia): A Cross-Sectional Study Peter Šagát, Peter Bartík, Pablo Prieto González, Dragoș Ioan Tohănean, Damir Knjaz 2020
2.  Letter to the Editor: Impact of COVID-19 Outbreak on Acute Low Back Pain Stefano Borsa, Mauro Pluderi, Giorgio Carrabba,Antonella Ampollini, Marta Pirovano, Francesco Lombardi, Massimo Tomei, and Marco Locatelli 2020
3. Kramer A, Gollhofer A, Armbrecht G, Felsenberg D, Gruber M. How to prevent the detrimental effects of two months of bed-rest on muscle, bone and cardiovascular system: an RCT. Scientific reports. 2017
4. COVID-19: patients with stroke or risk of stroke Hans-Christoph Diener, Peter Berlit, Jaime Masjuan 2020
5. COVID-19 related stroke in young individuals Johanna T Fifi J Mocco 2020
6. Coronavirus disease 2019 (COVID-19): Myocardial infarction and other coronary artery disease issues Duane S Pinto, MD, MPH 2020
7. Effect of the COVID-19 pandemic on mortality of patients with STEMI: a systematic review and meta-analysis Manuel Rattka1, Jens Dreyhaupt2, Claudia Winsauer1, Lina Stuhler1, Michael Baumhardt1, Kevin Thiessen1, Wolfgang Rottbauer1, Armin Imhof1
8. Impact of the COVID-19 pandemic on stress and emotional reactions in Israel: a mixed-methods study  Inbar Levkovich, Shiri Shinan-Altman 2020
9. COVID-19 study: Meaning in life and self-control protect against stress UNIVERSITY OF INNSBRUCK 2020
10. Stress and behavioral changes with remote E-exams during the Covid-19 pandemic: A cross-sectional study among undergraduates of medical sciences Lina Elsalema Nosayba Al-Azzamb Ahmad A.Jum’ahc Nail Obeidatd Amer Mahmoud Sindianid Khalid A.Kheirallahe 2020
11. Psychological Stress and the Human Immune System: A Meta-Analytic Study of 30 Years of Inquiry Suzanne C. Segerstrom and Gregory E. Miller
12. Obesity in patients with COVID-19: a systematic review and meta-analysisYi Huang,Yao Lu,Yan-Mei Huang,Min Wang,Wei Ling,Yi Sui,f and Hai-Lu Zhao 2020
13. https://www.linkedin.com/pulse/kondice-zdravotn%C3%AD-stav-rozhoduj%C3%AD-jan-starcevic%20 
14. https://www.ucl.ac.uk/news/2020/apr/more-people-are-worried-about-food-friends-and-family-getting-ill-covid-19-0
15. https://physio-pedia.com/Physical_Activity_and_COVID-19#cite_note-20