Dnes je všeho velmi mnoho – mnoho metod, přístupů, cvičení, pomůcek, aplikací. Až se z toho mnohdy točí hlava. Ale toto vše může být někdy velmi matoucí. Situace pro sportovce ale i běžného člověka může skončit tak, že těžko rozezná, co je či není optimální, vhodné, zkrátka to pravé ořechové. Často spíš může vyhrávat šikovný marketing, první dojem či prostá víra, že ten, který se tituluje tak či onak, ví skutečně, co dělá. Orientovat a inspirovat se různými videi, časopisy či přístupy může ve většině případů končit nejrůznějšími mixy různých metod, které mohou vypadat nápaditě, ale dobrý trénink a postup všeho druhu se pozná dle výsledků a ne podle toho, jak vypadá či kolik času u něj strávíte nebo co všechno k tomu použijete. A na to je třeba stále myslet. Často se dnes věci dělají spíše tak, aby zněly zajímavě, vypadali poutavě a vzbudily zájem. Velice důležité je ale nevybírat si očima a emocemi, ale spíše hlavou.
Dnes se kvůli marketingu vymýšlí mnoho různých variant a metod cvičení. Když ale přijde řeč na mnoho bodů kolem silového tréninku a pohybu či mnohdy dokonce nápravy, je dobré se držet spíše toho jednoduchého, než dělat věci složitými.
Často se mnohdy u běžných a začínajících cvičenců setkávám s kopírováním programů, 
které viděli někde v časopise a automaticky ho aplikují u sebe. Takže zkouší to, co provádí již zdatný sportovec a rychle se pouští do hodně intenzivních a objemných programů. U trenérů se celkem běžně setkávám s tím, že klientovi naordinují velký zásobník cviků a jejich různých variant. To vše patřičně střídají, skáčou z jednoho stanoviště na druhé, mění a kombinují jednu pomůcku a variaci cvičení za druhým. Kdybyste se jich zeptali, proč to či ono cvičí, často uslyšíte nervózní koktání či zmatené odpovědi založené na pocitech než faktech.
Ano, každý nějak začínal, každý má jiné, menší či větší, zkušenosti, za to se nikdo nemusí a ani by neměl stydět. Důležité ale je vždy jedna základní věc: „ Vím, proč dělám to, co dělám“. Schází Vám zkušenosti a vědomosti? Pracujte tedy zatím jen s tím, co dobře znáte a neprovádějte experimenty. Pracujte poté s osvědčenými metodami a programy, které jsou obecně léty prověřené a vyzkoušené.
Jeden z klientů se mě nedávno zeptal, že jak je možné, že využívám jen pár základních cviků a jejich variací, že většinou kde byl, dostával množství různých kombinací cviků propojených s mnoha pomůckami či stroji. Ano, sám jsem se divil, že když jsem se zamyslel, tak základ mého přístupu se přiblížil tomu, co jsem praktikoval před 20lety. To vše však s jednou zásadní vyjímkou a tou je hlava – jiné zkušenosti, vědomosti – vzdělání, jiné vnímání souvislostí a účelu.
Ano, silový plán je v základě o jednoduchosti, aplikací základních cviků a jejich variací z hlediska progrese a regrese. Vše je uměním správné techniky, mechaniky a toho, co bude ideální pro daného člověka/ sportovce. Jestliže toto nevím, může to skončit chybou či tím, že se budu snažit nějak zapůsobit a udělat vše složitě, abych zamaskoval to, že o tom vlastně nic nevím. Neexistují ale žádná magická cvičení, žádné kouzelné hůlky. To, co se změnilo je vědět, proč dělám co dělám, jak to mám dělat, pro koho a jaký účel atd… Za ta léta dělám věci více jednoduše a to více ve všem i v nápravě. Často mi přijde člověk na diagnostiku, kde má vypsané desítky chyb, které mu někdo našel. K čemu však je to, že jste našli na někom desítky nějakých obecných chyb, ale když se poté zeptám, kde vidíte hlavní problém, či co vidíte v jedné větě v souvislostech a vy nebudete schopni odpovědět?! K ničemu! A takové nápravy často končí rejpáním a nekonečným rovnáním a upravováním něčeho, co končí mnohdy bez výsledku.
Velice často složitosti v mnoha bodech a nejen v tréninku jsou často známkou spíše toho, že dotyčný moc neví, co dělá a chce spíše někoho zaujmout. Protože se toto týká velice často těch, kteří začínají s tréninkem, bylo by dobré napsat nějaké jednoduché body k jejich začátkům, kterých by se měli držet:
- Na začátek si nechte vždy povést komplexní diagnostiku pohybového aparátu, anamnézu a fitness testování. Bez toho nikdy u nikoho nezačínejte žádné cvičení.
- Najděte si na první cvičení schopného, zkušeného a vzdělaného trenéra. Sledujte jeho specializaci, vzdělání, letité zkušenosti atd..
- První svůj tréninkový cyklus byste měli mít rozdělený na trénink 2x v týdnu od 2 do 4 serií ( přidávejte postupně), kde procvičíte celé Vaše tělo. Později můžete přidat den třetí. Zapomeňte na začátku na nějaké cvičení typu „nohy“, „záda,triceps“, „lýtka, biceps“.
- Tento trénink byste měli v jednotce založit na pohybové přípravě a nápravě pohybu, stabilizaci, následně práci se svým tělem či menší zátěží od 8 do 15opakování. Silová část by měla být založena na základních cvicích, které zapojí celé tělo. Tyto cviky by měly být aplikovány posloupně tak, abyste byly schopni je plně zvládnout.
- V tréninku se držte základů a pevné podlahy. Zátěž přidávejte pomalu. V této fázi nikam nespěchejte. Když Vám něco nejde v určité progresi, vraťte se zpět či cvik upravte.
- Své tréninkové místo si vybírejte dle toho, kde je větší možnost a schopnost Vás naučit základním pohybům a cvikům.
- V této fázi neměňte základní nastavení tréninku, držet se nastavení. Obměny můžete udělat jen v případě potřebné regrese či úpravy mechaniky/ techniky cviku. Nic nekomplikujte!
- Každý trénink byste se měli snažit ve všem o kousek posunout dál, vše zlepšit.
- Tato fáze je počáteční a měla by trvat kolem od 3 do 6týdnů. Vše se mění dle pokročilosti. Další cyklus záleží na Vašich cílech. Obecně můžete přejít na fázi hypertrofie, kdy rozdělte tělo na horní a dolní část, mírně snižte počet opakování a mírně zvyšte počet sérií.
- Dostatečně spěte, jezte dostatečně a pravidelně dle Vašich cílů a potřeb. Dostatečně odpočívejte.
- Vždy si klaďte otázku, jestli víte, proč děláte co děláte!
- Uvědomte si, že po dobu 1-2 let tréninku jste pořád začátečník!
(Autor: Martin Snášel ©coretraining.cz 2017)
