Chodí za mnou stále více lidí z bolestmi zad a stále více těch, kteří mají za sebou menší či větší zranění jako je např. i výhřez ploténky. Problémy se zády jsou snad po chřipce nejčastějším zdravotním problémem, který trápí naší generaci. Navíc je to generace stále mladší, tedy okolo 30 a méně let. Je to situace alarmující a tedy se z této situace často těží a je i velkým byznysem. Také se k bolestem zad vyjadřuje mnoho pseudoodborníků a komerčních pisálků.
Je komické všude vidět články na cviky, které odstraní bolest zad. Ještě komičtější je, že když se těch určitých článkových expertů na to zeptáte „ proč tam máš ten a ten cvik a co když ten člověk má zcela jiný problém či kombinaci několika dohromady?“. Mnoho z těch obecných cviků, které se používají, mají svou minulost pomalu z 60-70tých let a mnohé z nich nejsou ani určeny k tomu, aby bolest odstraňovali, ale spíše vytvořili podmínky, aby dané problémy nevznikly. Samotná bolest zad je neurčitý pojem něčeho, co může mít mnoho příčin a mnoho z těchto problémů se může kombinovat. Bolest zad je jen to, co se děje, ale používejme přesný název toho, co na zádech a celém těle daný člověk má. Tedy bolest zad může být otázkou svalovou a fasciální, může být otázkou vazů, může být otázkou páteřních obratlů, SI kloubu, faset či ploténky. S tím souvisí mnoho daných věcí, které člověk již na těle má, ať je to degenerace, dysbalance a různé dysfunkce, zranění či problémy pohybové nebo psychologické. Tedy je třeba rozdílných přístupů a i každý člověk je jiný. Liší se v těch kombinacích problémů, které zde jsou, liší se v pohybu, liší se v psychologii, liší se v celkovém tělesném stavu. Tedy já potřebuji vědět mnoho, mnoho informací. Potřebuji např. vědět:
- Kdy a při čem se to stalo? V jaké pozici člověk byl?
- Kde je bolest, je na místě či někam vystřeluje a jaká je daná bolest?
- Při jakém druhu pohybu záda bolí?
- Je třeba zjistit, jak se člověk hýbe či hýbal, jestli neměl nějaké zranění, jak vypadá celý jeho den.
- Jak vypadá v základě jeho život a strava? Jak vypadá jeho pohybová aktivita?
- Velice podstatné si udělat co nejkomplexnější soubor diagnostických testů, které provedete. Na rozdíl od běžné praxe, neprovádím jen ty, které mi zjistí, odkud pochází bolest, ale snažím se zjistit možné hlubší příčiny, které k tomu všemu mohli vést.
- ….Tedy otázek je mnoho a mnoho
Asi zde je mnohdy velký rozdíl, jak se na věc dívám já, protože ke mně když přijde člověk, snažím se především zjistit, proč k problémů došlo na
rozdíl od mnoha doktorů a terapeutů, kteří pravda logicky chtějí odstranit bolest, tedy to, proč člověka bolest trápí a následně je člověk opouští. Těžko jim to mít za zlé, protože nemají na člověka tolik času, nemají k tomu finanční prostředky a snaží se odstranit to nejhorší.
S jednou věcí souhlasím a to je to, co říkal již Janda, že bolest je důležitý signál, který nám sděluje, že něco (nějaká funkce) není v pořádku. Tedy když začnete pátrat, proč něco začalo bolet, je třeba daného člověka více poznat a abych řekl pravdu, někdy mi po diagnostice něco dojde hned a někdy mi ta pravá příčina dojde až po měsíci, kdy se nám ten zakopaný pes najednou ukáže. A o toho zakopaného psa by nám mělo jít především, protože to je to, co nám tělo chce sdělit a na něho můžeme přijít často jen tak, že budeme mít na vše dost času. Čas a cit pro souvislosti a lidské tělo je mnohdy v praxi problémem a já často říkám, že mnohdy je mojí výhodou právě toto.
Většinou lidé přijdou a jsou zdrcení tím, že přišla bolest či zranění. Nedivím se. Vše kolem páteře je nepříjemné a dokáže vás zcela vyřadit z běžného života. Rozhodně by jsme se ale vyřadit neměli nechat. Známe nejspíš všichni tradiční instrukce.
Tyto instrukce jsou: suché teplo, ležet, vzít prášek a nic nezvedat, klid. Když vše do pár dnů odejde, netřeba nic řešit, když je to delší, v lepším případě zajdeme na rentgen či MR a dle zjištění dostaneme nějaké poučení, případně injekci, 2 cviky na rehabilitaci jako třeba nesmyslné izolované dýchání do prstů u předních spinů a jdeme domů. Bolest časem odejde a jsme zase spokojení nebo sem a tam přichází a odchází a žijeme dál. Co jsme vyřešili? Možná kdybychom nedělali nic, odejde bolest sama a vítězi budeme i bez doktora, možná kdybychom si přečetli nějaký hloupý článek a udělali pár obecných cvičení na ty bolavé záda, tak po stejné době nám bolest odejde také. Kdyby totiž bolest neodcházela s danými počátečními symptomy, naznačuje to spíše operační léčbu. V zásadě jsme ale i přes všechno neudělali nic podstatného a navíc se tato aplikace může často lišit.
Stejně jako u cvičení jsou toto klasické obecné rady, které z části mohou být správné, ale mohou být často odlišné zase v rámci toho, o jaký problém se jedná. Vždy musím zjistit co nejvíce, abychom právě věděli co použít, jestli použít suché teplo či ledovat, jestli odpočinek a kolik nebo pohyb a jaký přesně pohyb. I Když to může být, jak říkám, individuální, obecně stále více upřednostňuji aktivní přístup (aktivní rehabilitaci), i když se právě musí přihlížet jaké povahy je zranění. To si však popíšeme.
Aktivní přístup je pro mě co nejrychlejší pohybová náprava/terapie místo pasivního ležení a klidu, kdy je třeba vycházet z logiky příčiny problému, který nastal. Tedy že něco se dostalo mimo svoji stabilní polohu. Samozřejmě je třeba brát v úvahu souvislosti a závažnost, což si přiblížíme. Popišme si možné problémy co mohou nastat a proč upřednostňuji pohyb, tedy přesněji řečeno mobilizaci a stabilizaci pohybem.
Meziobratlová ploténka se skládá z vazivového prstence a jádra, Jádro (Nucleus Pulposus) se skládá z 85% z vody, dále z proteoglykanů, kolagenu a elastinu. Vazivový prstenec (Annulus Fibrosus) obklopující jádro, se skládá z 60% vody a má menší koncentraci proteoglykanů, kolagenu a elastinu. Při stárnutí či omezení pohybu, se tekutiny vytrácejí z jádra a okolí, což vede k tlaku a ztrátě výživy, vzniká degenerace. Ráno mají naše ploténky o dost více vody než na večer, což mě napadá, že nám dává jeden z důvodů, proč necvičit později večer. Ploténka zajišťuje pružnost páteře, její pohyb svým tlakem ovlivňují vazy a svaly svým daným stavem.
Při výhřezu jako takovém dojde již k vyboulení ploténky či roztržení prstence, kdy se jádro dostane ven z tohoto obalu a tlačí na nervové kořeny, co skutečně způsobuje bolest je však kanál mezi středem a okrajem obratle. Samotná bolest je pak součástí určitého dráždění, zánětu, tedy autoimunitního procesu. Tady se dostávám k dalším otázkám, které si kladu? Jestliže dojde již k zánětlivého procesu, budete aplikovat horko? Dalším otazníkem je, že zde je velice podstatná imunita daného člověka, a zlepší se imunita statickou polohou či cíleně aplikovaným pohybem?
Samotný výhřez dělíme na části dle toho, jestli jde o uzavřený výhřez (prstenec nebyl roztržen), neuzavřený výhřez (jádro se dostalo ven), pak postup jádra posuzujeme dle toho, kam se až dostalo (rozsah milimetrů) a kde se výhřez stal. To kde je bolest může být někdy matoucí a je třeba k tomu odbornost, aby člověk zjistil, v jakém segmentu je problém. Zjistit jak je problém velký zjistíte jak určitými symptomy, tak především obrazem z magnetické rezonance. Co je třeba zde podotknout, že i přes vše co známe, i největší odborník nemusí přesně dokázat zjistit, co přesně se stalo. Mnoho těchto problémů jsou pro nás stále mnohdy otazníkem, protože mnohdy je bolest tam kde bychom ji nečekali a jindy kde vidíme určité náležitosti, bolest není.
Dále zde máme svaly a fascie, které při ztrátě pohybu také tuhnout a dehydratují se. Svalová tuhost či slabost ovlivňují celou stabilitu a mobilitu našich kloubů a páteřních obratlů, to nám ovlivňuje celou pohybovou mechaniku.Tedy zase se dostáváme k optimálnímu stabilnímu pohybu a
síle, což když chybí, dochází k nestabilitě. Světe div se, ale něco co bych nazval „optimální síla“ je kouzelný proutek, který poskytuje větší podporu našich pevných tkání, aby mohli pracovat tak, jak skutečně mají. Přitom další tradiční instrukce je: hlavně nic nezvedej! Je skutečně do nebe volající, když za mnou přijde pěkná, ale celkově hypermobilní slečna z menším výhřezem s tím, že jí doktor varoval, aby nic nezvedala, nic nebrala do rukou a maximálně chodila na procházky. S podobnými instrukcemi se setkávám stále častěji. „Hlavně nic nedělejte“. Ten člověk i s výhřezem však jezdí autobusem, který prudce zastaví, je nucen si něco zvednou ze země, často začne znovu pracovat, stará se o dítě apod. Gravitace jako taková působí v určitých fázích a pozicích obrovský tlak, na který musíme být připraveni a to nemluvím o nákupech a mnoha dalších běžných úkonech. Především však je třeba se zamyslet, proč se daný problém stal a dle toho postupovat a zamyslet se logicky.Proč se to všechno vlastně stalo? Z valné většiny se stane to, že dojde k nějakému abnormálnímu zatížení tkání a obratlů, k blokádám, kdy se pevné tkáně dostanou do abnormální osy pohybu. V lepším případě dojde jen k narušení měkkých tkání, v horším případě dojde ke kloubní blokádě či vyboulení meziobratlové ploténky, která se vytlačuje ven. Další fází je již výhřez jako takový, kdy se jádro ploténky dostane ven a dle mnoha faktorů více či méně dráždí nervy. Tedy v základě ke všemu došlo z důvodů nějaké nestability, zatížení, na které tělo nebylo připraveno nebo není pro tělo přirozené. Co je řešení? Rozhodně obnovení „normálního“ uspořádání. Tedy připravit podmínky, obnovit rozsah pohybu a normalizovat osu pohybu, kde chci daný stav stabilizovat. Jistě je třeba použít všechny cesty k zastavení zánětu (pakliže k němu došlo), ale je třeba řešit základ problému, s kterého vše 
vzniklo. Tedy mobilizace a stabilizace pohybem je zde jako lék. Ano, první bolestivé ataky jsou varováním, kdy nám tělo říká, že se mu něco nelíbí a je třeba to změnit. A co se tělu tedy nelíbí?
Já osobně vidím dva základní body a to chybný pohyb, chybná statická poloha či nedostatečný pohyb, který tak jako tak končí chybným pohybem. Chybný pohyb bych rozdělil na špatný stereotyp či přetěžování pohybového aparátu. S tím spojené asymetrie, dysbalance, přetíženost či slabost svaly a jejich následná nekoordinace. Pak je zde nedostatečný pohyb, tedy převaha sezení či stání, chybné statické polohy, kde se tělo začíná adaptovat do určité formy, kde dan člověk tuhne a následně ztrácí mobilitu, a kde není mobilita, tak se ztrácí i stabilita. To druhé je tedy součástí určitého životního stylu, který mě vždy zajímá. Když si vše postupně vezmete, zjistíte, že tyto věci spolu velice souvisí a doplňují se. Samozřejmě mimo toto všechno zde můžeme mít mnoho dalších aspektů jako zranění, vrozený problém, degeneraci atd.
Když změním základ, normalizuji daný stav, uklidním tím i danou situaci, především však změním podstatnou příčinu bolesti, zranění. Když zvolím pohyb, oblast vyživuji, hydratuji a celkově zlepšuji i imunitní systém. Když vhodným způsobem danou oblast uvolním a následně efektivně aplikuji sílu, zlepším stabilitu dané oblasti. Když tedy přijde bolest, pohyb by neměl tím skončit, ale právě naopak. Ten pohyb musí být ale cílený, přesný, funkční pro daného člověka, ne obecné tlachy, které mohou být i nebezpečné. Mě to všechno dává logiku a navíc proč nedělat něco co Vám funguje.
(Autor: Martin Snášel)
Zdroje:
sequencewiz.org
chirogeek.com
