Snažit se mnohdy přesvědčit zdatného mma bojovníka o potřebě nápravných cvičení je mnohdy stejné, jako se s daným bojovníkem postavit do klece. Tito sportovci chtějí být rychlí, tvrdí a silní a tak provádět některé pohyby, u kterých se nepotí a necítí vyčerpání, neberou mnohdy moc vážně. I tak často i probíhá samotný trénink, nácvik probíhá jen ve smyslu sportovních dovedností a pak se jen výkon vrší nad výkon. Nápravný trénink je však stejně důležitý, jako naučit se nějaké první základní bojové techniky a postoje.

Proč nápravná cvičení?

MMA sportovci narazí ve své kariéře na mnoho zranění. V tréninku stráví mnoho a mnoho hodit týdně, což je dost velká zátěž na tělo. Jejich těla jsou často schopné najít tu nejjednodušší cestu k pohybu, jak splnit určitý úkol, který však nemusí být správný. Tělo vždy hledá tu nejjednodušší cestu k pohybu či takovou cestu, ke kterému dá tělo průchod. Tyto změny nebo kompenzační vzory mohou vytvářet nerovnováhu po celém těle a pak nejen zvyšovat možnost zranění, ale i zhoršovat možný výkon. Pokud nápravná cvičení, cíleně nastavená pro daného bojovníka, nejsou začleněna do programu, chybné pohybové vzory pokračují, zátěž na tělo se stupňuje a většinou vše skončí tak, že u bojovníka dojde k dysfunkci, bolestem či rovnou ke zranění. Až poté se začnou problémy řešit, což už je však pro daného sportovce pozdě. Nejen že brzdí jeho kariéru, ale mnohdy může jeho kariéru zcela ohrozit.

Nápravná cvičení jsou pohyby či polohy těla, které se používají k budování potřebných změn na těle, potřebnému rozsahu, stabilitě a pohybu, čímž se minimalizuje nebo eliminují kompenzace a vytváří se účinné potřebné pohybové vzory. Nápravná cvičení by měla předcházet celkově komplexnímu cvičení, protože motorický systém sportovce potom je schopný přijímat pohyby, zátěž na něj kladenou žádoucím způsobem. Proto nemluvím o nějakém „funkčním“ silovém kondičním tréninku , protože ten se dle dnešní obecné verze, provádí v každé tělocvičně po celé zemi. Problémem však je, že samotné komplexní cvičení těla, využívání rozmanitých pomůcek, samotný cvik či druh systému, není velmi často automaticky „funkční“ v našem smyslu potřebného nastavení cvičení a tréninku, potřebné funkce a cílenosti pro daného bojovníka.

Náprava v praxi

Když mma trenér přijme bojovníka, začne ho učit základní postoje, držení rukou a údery. Posuzuje pohyby tak, aby vyhovovaly tomu, co on si představuje z hlediska samotného boje. Je to správné? Samozřejmě ano. Každý trenér má své vědomosti a zkušenosti, které předává, jak nejlépe umí. Je to správné z hlediska optimálních posturálních funkcí určitého člověka. Určitě ne, ale nemůžeme ho v rámci tohoto sportu přetvářet do něčeho, co způsobí, že jeho schopnost boje a obrany bude zhoršena.
Jsou zde však tyto tři body:

1. V mnoha sportech jsou určité potřebné pohyby či držení těla, které nejsou zcela optimální pro zdraví a funkci těla. Tyto pohyby však jsou často jen v určitých segmentech a ne v celém těle a mnohé další pohyby korigovány z hlediska funkce být musí, jinak nejen že bude vzrůstat možnost zranění, ale i samotný silový přenos v těle bude chybný.

2. Silový a kondiční trénink by měl být postaven na přesné technice a přesném pohybu, aby vytvářel vhodné pohybové vzory a efektivní silový přenos a funkce v těle. Doslovné napodobování všech v základě chybných pohybů v daném sportu v kondičním a silovém tréninku je absurdnost. To, že chceme vytvářet potřebnou stabilitu, mobilitu a vhodné pohybové vzory, neznamená, že se z určitých „vhodných“ či „optimálních“ poloh nedostaneme. Tělo však na určité zatížení a polohy musí být připraveno.
Např. když daný sportovec nebude mít funkční core stabilitu, jeho záda (ale i množství dalších segmentů na těle) budou vystavena velkému tlaku a na druhé straně jeho silový přenos nebude ideální. Každý kop a úder bude vyvářet obrovský nárazový tlak a následné napětí v mnoha částech na těle, nejčastěji v bederní či hrudní páteři a ramenou.
Když bude sportovec postižen zvýšenou kyfózou v hrudní páteři, rozhodně mnoho technik ve flexi trupu či rotaci, které se bude v MMA provádět, budou rozvíjet jeho problém a vše může snadno skončit zraněním.

3. Každý bojovník po tréninku opustí svou tělocvičnu a je normálním „smrtelníkem“, tedy chce kompenzovat vše, co špatného mu daný sport pro jeho tělo přináší. V tělocvičně jste 2 -4 hodiny denně, v ringu jste třeba jen pár minut. V životě jste rozhodně více že?

Jak vše řešit?

Jak jsem psal, mma trenér řeší ty pohyby a polohy těla v rámci daného sportu, boje. Většinou buď neřeší pohyby a funkce těla, nebo ani není dostatečně vzdělán v oblasti funkce a držení těla nebo chybných pohybových vzorů. Je tedy nutné, aby bojovník nejen na začátku, ale i pravidelně procházel co nejkomplexnější diagnostikou pohybového aparátu a posouzení pohybu, aby se na tomto základě postavil jak plán nápravný, tak plán silově-kondiční. Čím dříve je možné odvrátit asymetrie, chybné držení těla či pohybové kompenzace, tím lépe.

V závislosti na tom, co zjistíme při posuzování, pak můžeme přesně určit, jaké pohyby a cviky je třeba začlenit do tréninku. To by ideálně měl provádět specialista v dané oblasti, který však má alespoň minimální povědomí o daném sportu, jinak se mohou stát mnohé omyly a paradoxy.

Je možné se setkat s oběma případy, kdy trenér je dobrý v mma přípravě, ale moc nezná věci okolo problematiky těla a pohybu. Poté dochází k tomu, že i samotný kondičně-silový trénink není vhodně a efektivně nastavený, často je jeho cílem jen zatížit a vyčerpat. Na druhé straně se děje to, že bojovník jde nárazově k terapeutovi či doktorovi, ten mu něco doporučí, ukáže či předepíše, ale nemusí to být ani cílené, ani to nemusí být dobře pochopeno, ale co hlavně, nápravný a skutečně funkční trénink má probíhat neustále, a musí být nutnou součástí celého tréninku.

Jestli někdo chce dokonalého bojovníka, rozhodně nebude dokonalý, když bude řešit problém ve chvíli, kdy problém nastane. Čekat na bolest je stejné jako když vím, že si nečistím zuby, ale zuby budu řešit, až když mě budou bolet. Není lepší si začít čistit zuby než čekat až je budu mít plné kazů?
I když má mnoho lidí MMA bojovníky za nejsilnější a dokonalé sportovce, není tomu tak. Jen ti co si uvědomují zápory svého sportu, jen ti mohou být dokonalí. Již mnoho sportovců kolem MMA mě navštívilo a často patřili mezi ty, kteří měli na těle nejvíce problémů.

S jakými hlavními rysy problémů na těle se setkávám?

1. Nefunkční core stabilita
2. Přetížené a zkrácené kyčelní flexory
3. Chybné držení těla vycházející s horního zkříženého syndromu
4. Problémy v hrudní páteři – hyperkyfóza, nemobilní rigidní hrudní oblast, nestabilita lopatek
5. Zkrácené a přetížené vzpřimovače páteře
6. Skolióza
7. Přetížený a zkrácený rectus abdominis
8. Nedostatečná plantární flexe, nemobilní kotníky

Mohl bych jistě pokračovat dál. Vtipné či smutné zároveň je to, že když si vše představíme v realitě, vychází nám obrázek, kdy jsou nabourány základní potřebné funkce v těle. Mezi nejčastější patří ztráta core stability a muskuloskeletální nerovnováha, jako je hrudní flexe s nestabilními lopatkami, které s tohoto držení těla vycházejí. Když si představíme následné rotace při úderech, tak silová energie nemá vhodný opěrný bod a končí většinou v bedrech či v ramenou sportovce. A kolik takových sportovců přišlo se zády či rameny, že?

Následné narušené pohybové vzory mohou vycházet jak z těchto posturálních poruch, kterým se tělo přizpůsobilo nebo naopak chybné pohybové vzory, tedy nevhodné motorické učení a nedostatek kompenzace, vytvořilo tyto posturální dysfunkce.

Tedy když mi někdo začne mluvit o tom, jak náprava a rehabilitace je jedna věc, ale sport je věc druhá, přijde mi to úsměvné a zajímalo by mě, jestli tito lidé s problémy sportovců skutečně pracují a na druhé straně skutečně někdy aktivně sportovali. Je to totiž nesmysl. Toto vše je nutné, aby bylo vhodně a rozumně propojené. Rozumně píšu proto, aby probíhala dobrá spolupráce mezi sportovním trenérem a trenérem silově-kondičním a funkčně-nápravným, aby jeden nenabourával a nekazil práci druhého, aby práce byla skutečně specializovaná, aby dokázaly vzájemně vyladit pohyb, kondici a výkon sportovce do dokonalosti tak, aby další progres byl udržitelný.

(Autor: Martin Snášel)

 

 

Zdroje fotek:

mkalty.org
communityinspire.org
www.theguardian.com