Dýchání je přirozená funkce, na kterou většinou ani nemyslíme. Děje se vše automaticky, vše řízené centrální nervovou soustavou. Dechové pohyby a jejich stav ovlivňují mimo základních metabolických pochodů i naše držení těla (posturu) či mobilitu samotné páteře. Správný způsob dýchání je také předpokladem fyziologické stabilizace páteře, což však platí zároveň i opačně. Problém nastává, když našimi chybnými motorickými návyky začneme tyto dechové pohyby ovlivňovat a omezovat. Nekontrolovaným držením těla začneme měnit celou řadu pochodů v našem těle, což má negativní vliv na naše zdraví a proto ho zjednodušeně označujeme za špatné držení těla.
Špatné držení těla má vliv i na naše omezené, mělké dýchání a samozřejmě řadu dalších problémů souvisejícím s dýcháním jako je rigidita a inspirační postavení hrudníku, přetížený thl přechod, porucha timingu břišních sval, nerovnováha horních a dolních fixátorů hrudníku, špatná funkce a vysoký stav bránice atd….. Např. stále častější hyperkyfóza a zaoblené ramena omezují rozšíření hrudního koše, posun bránice a objem plic. To má pak další prohlubující se následky.

„Funkce bránice je obvykle analyzována z hlediska životních funkcí, jako je dýchání a metabolismus. Mnohem méně práce se zaměřuje na její posturální funkci.“ Hodges, Butler, McKenzie, 1997

Zkuste si vše sami. Sedněte si a ohněte či uvolněte se jako na své židli a sledujte, kam jde Váš dech. Uvidíte, že Váš způsob dechu se značně změní. To je jen malý přiklad toho, jak naše tělo reaguje na naši posturální pozici zmenšováním hloubky dechu. Bránice totiž sestupuje s nádechem směrem dolů a hrudník se rozšiřuje zdola, od pasu, pokud však dýcháme ve vertikální poloze ( Parow , 1953; Gaymans, 1980). Když se však chybná pozice děje den co den a několik hodin po delší čas, svaly a pojivové tkáně se všemu přizpůsobují a začnou pracovat jinak. Začneme více využívat našich pomocných dýchacích svalů, i když by to mělo být naopak. Naše břišní svaly jsou slabé či nepracují synergicky a nejsou oporou pro bránici. Vlivem narušené stabilizace se břicho vyvaluje vpřed místo aby se břišní stěna rozšiřovala všemi směry.

Co se následně děje? Později začnou první problémy jako bolesti a závažnější zdravotní problémy, vše může souviset i s depresemi a stresem. Lidé začnou řešit své držení těla a začnou sedět rovně. Tzv. sedět rovně je sice hezké, ale je to v tu chvíli řešením? Tělo ale na tohle neslyší, protože je již zvyklé nějak fungovat v uvolněné či naopak napjaté pozici, tam je již přizpůsobené, tam je mu pohodlně. Svaly a tkáně nás i přes naše snažení táhnou tam, kde jsou zvyklé. V obou případech je pánev v retroverzi a trup ve flekčním postavení. Již toto postavení ovlivňuje zapojení či nezapojení našich svalů. V této pozici je v nádechu transverzus abdominis uvolněný, neaktivní, břicho se volně vyklenuje jako na našem obrázku. Naše jádro(core) funguje tak, že když se vypojí jeden prvek systému, tak celý systém ztrácí svou přirozenou funkčnost. Z hlediska našeho držení těla při sezení tuto přemíru funkce naopak získávají spíše povrchnější,posturálnější a hypertonické svaly. Často si lidé následně vybírají jednoduché cesty nápravy tohoto problému, které jsou jim také komerčně vštěpovány. Začnou cvičit břicho a to v tu chvíli vypadá tak, že si jen zhoršují to, co již na těle mají. To je jeden z bodů, proč mnohdy poukazuji na cvičení břicha do flexe. Sed leh či zkracovačka je v této fázi nestabilizace, kdy hlavní část funkce přebírá na sebe rectus abdominis a kyčelní flexory, je jen obrovským tlakem na páteř a prvkem ke zhoršování celkové stabilizační dysfunkce. Další častou chybou je kyfotizace bederní páteř a cvičení s retroverzí pánve s vírou lepší stabilizace ( obrázek vlevo Figure 5). Problém se tedy ještě prohlubuje a všichni nechápou proč. Chodí se a ptají “ Čím to je, že mám to břicho tak vyklenuté a vypadám jak dobře najezený hobit?“ . Ani samotná úprava sezení a držení těla nestačí, je třeba uvolnit potřebné segmenty těla a druhým částem pomoci, aby měl dech vůbec možnost dostat se tam, kde by mu bylo znovu dobře. Je třeba udělat to, abychom vrátili prvky stabilizace tělu, abychom mohli znovu cvičit to, co chceme, ve správné koordinaci. Nácvik stabilizace pomocí dýchání je třeba provádět v nejrůznějších pozicích a cvicích, nejdříve plně s uvědoměním a poté s automatickýcm zapojením.

Mnoho času u počítačů, u našeho stolu, na našich pohovkách, hodiny v našem vozidle, to vše vytváří pozici pro mělké dýchání. To vše následně souvisí s dalšími problémy: Bolesti a zranění zad a šíje, artritida, špatný krevní oběh, bolesti svalů, poruchy trávení, zácpa, ztuhlost kloubů, únava, neurologické problémy. Ještě můžete přidat zvýšenou tendenci k ateroskleróze a celkové zkrácení života. Je třeba si především uvědomit, že sezení jako takové je nejlepší cesta k tomu, jak nechat své tělo ztuhnout, své svaly zkrátit, jak ze sebe udělat dřevěného ( ne bohužel ocelového) robota, který se začne po čase lámat.
Je skutečně mnoho toho, co může naše dýchání změnit. Objem a rozsah dýchání a držení těla může také ovlivnit těsné oblečení, pásky, šortky a kalhoty stejně jako přílišné svalnatá horní části těla, kde se může hrudník snadno stát tuhým a nepružným. Jak jsme i uvedli, samotné nastavení našeho tréninku a samotné provedení našeho cvičení či úroveň každodenního pohybu a naše běžné každodenní návyky, to vše zásadně ovlivňuje naše dýchání a naše držení těla a naopak.

Je toho mnoho, co ovlivňuje a ohrožuje naše dýchání, a co my sami můžeme chybami pokazit. Je toho mnoho, co my sami můžeme udělat pro nápravu a co vše můžeme vhodnými technikami a postupy napravit. Kdo chce, aby se dozvěděl vše, aby dýchání byl skutečně pro něj zdroj zdraví a síly, přihlaste se na náš nový seminář zde: http://www.coretraining.cz/kurzy-seminare/spravne-dychani-v-praxi-dychani-jako-zdroj-sily-a-zdravi/

(Autor: Martin Snášel)

Zdroje:

preventiveperformancehealth.com

yogaback.com

František Véle – Vyšetření hybných funkcí (2012)