Proč je diagnostika pohybového aparátu a pohybu tak významná? Neměl by toto vyšetření provádět lékař?  Patří tato diagnostika vůbec do světa fitness? Mnozí možná budou namítat to, že ať to dělají lékaři a ne pracovníci v oblasti fitness. K čemu vůbec mi budou všemožné testy a diagnostika dobrá v mém tréninku? To vše můžeme často slyšet. Já však vidím tuto otázku jasně, zrovna osobní trenér či silový a kondiční trenér tráví s člověkem/klientem mnohem více času než lékař či i fyzioterapeut. Má tedy mnohem hodně zodpovědnosti v rukou a cílenost, efektivnost a i zdraví hraje v jeho práci tedy velkou roli. Proč?

Diagnostika pohybového aparátu a pohybu je druhým krokem hned po vyplnění komplexního vstupního dotazníku a slouží jako základní „stavební kámen“ pro získání dostatku informací o klientovi. Vědět co nejvíce o klientovi je naprostý základ. Jestliže mu chcete pomoct či správně nastavit postup tréninku, musíte vědět co nejvíce o jeho denním životním stylu, o jeho koníčcích, zaměstnání, nemocech či úrazech, o tom co ho trápilo, trápí, jeho cílech i osobních problémech. Od toho je dotazník. Poté nastává diagnostika, kterou mnozí ani neznají, či si pod ní představují jen zjištění tuku a svalů. Ne, toto opravdu nyní neřešíme a ani nevidíme jako něco, co bychom měli na předních místech zájmu. Diagnostika pohybového aparátu nám totiž pomáhá zjistit podstatné věci o klientovi, odhalují se nám jeho asymetrie,  vadné držení těla v různých pohybových stereotypech (sed, stoj, a další). Dysbalance a problémy v pohybu má menší či větší v podstatě každý a je nutné z toho vycházet. To vše je důležité v mnoha chybách, kterým je třeba hned na začátku zamezit. Rozpoznání hyper a hypo aktivních svalů, snížení rizika zranění, přetěžování již tak přetížených svalů (samozřejmě jen určitých, které svou funkcí tíhnou k tomuto stavu), hypermobilita či snížený svalový tonus, dále pak správná aktivace a dýchání, zlepšení efektivity cvičení následným cvičením správným zapojováním svalů do správných pohybových vzorů a integrace do následného pohybu v běžném životě. Ano, toto vyšetření vyžaduje určité znalosti jak anatomie, kineziologie, biomechaniky tak dalších aspektů pro úspěšné odhalení „vad na našem těle“.  Takže si troufám tvrdit, že i když se jedná, do jisté míry o dost odborné vyšetření, tak patří jak do práce trenérů, tak do jisté míry i lékařů, kteří si poradí se závažnějšími a těžšími případy. Je však důležité jak se říká „ nespravovat něco, co není rozbité“ či naopak, tedy to, co se stále velmi často děje. Necílený a neosobní trénink, který nejen že poté není efektivní, ale především je kontraproduktivní. Z toho všeho plyne, že toto vyšetření do světa fitness rozhodně patří mnohem více než zjištování kolik kde má kdo tuku, což je u mnoha přístrojů navíc diskutabilní.

Já osobně si vůbec nedokážu představit, že bych s každým klientem cvičil ten samý trénink podle jedné šablony. Tento styl trénování se bohužel stále v převážné míře objevuje ve všech fitness centrech. Na vše jen stačí otázka „ chceš kondici, objem, rýsování nebo……“ a pak stačí 3-5 druhů tréninku a jde se na věc. Někteří z Vás se možná budou divit proč sestavovat každému klientovi zvláštní trénink, proč si zbytečně přidělávat práci!? Na každého přece platí „stejný metr“. Ne, to rozhodně neplatí! A trenér je zde rozhodně proto, aby si se vším práci udělal, jestli má být zaplacen. Oddělit zrno od plev by měl být hitem dnešního dne. Tedy kdo chce brát finance za psaní tréninků z časopisů či knížek, by měl najít jiný obor, např. dělat tiskaře, kde může kopírovat dle libosti. Co je přeci přínosné pro jednoho, v žádném případě nemusí mít pozitivní dopad na jiného, byť vzhledem a stavbou těla stejně vypadajícího jedince. Toto je dle mého názoru jedna z největších chyb, která se u nás provádí. Dalším plusem tohoto přístupu je, že s tímto individuálně sestaveným tréninkem lze dosáhnout výsledků mnohem rychleji a také bezpečněji, než s tréninkem podle jedné šablony. Bereme totiž v potaz, že každý člověk je „jiný“ a má jiné „problémy“ a potřeby také biomechaniku a „nastavení“ těla je odlišné. To vše a další aspekty se zohledňují v tomto typu tréninku. Platí to jak pro sportovce, tak pro běžnou populaci. Např. na rekreační sportovce možná není kladen takový důraz na maximální výkon, za to však může snáze docházet k různým zraněním plynoucím z nevhodného jednostranného přetěžování určitých částí těla. U profesionálních a vrcholových sportovců toto platí dvojnásob. Jsou na ně kladeny extrémní požadavky, jak po stránce fyzické, tak i psychické (riziko neúspěchu, vypjaté zápasy a další…).  To vše má následný dopad i na pohybový aparát, který je doslova „bombardován“ vysokými dávkami tréninkových jednotek. Velkým problém dnešního dne je, že každý hledá jak efektivně odtrénovat, ale nikdo neumí efektivně se napravit, uvolňovat se či regenerovat. Tak proč si zbytečně „ubližovat a škodit“ svému tělu někdy až nesmyslnými a dokonce nebezpečnými cviky a tréninky, které sice vypadají „hodně cool“ a „hodně hardcore“, ale ve výsledku nám škodí a po určité době stejně dojde k přetížení a v mnoha případech následnému zranění hráče či klienta. Následná návštěva lékaře, rehabilitace a následný návrat k tomuto typu tréninku je cesta zpět do „bludného a začarovaného kruhu“, ze kterého se jen těžko dostává ven. V tomto případě je testování a diagnostika těla a pohybu obrovská prevence pro každého. Jedno z jednoduchých, rychlých a především přehledných řešení, je FMS screening pohybu, tedy 7 testů a 3 clearing testů, které jsou profesionálně sestaveny ze základních a nejčastějších pohybových vzorců. Tyto testy pohybu nám snadno najdou nejslabší článek v mobilitě/stabilitě na těle, na kterém by měl sportovec pracovat a na který dostane cílený nápravný program. FMS si nehraje na vševědoucí diagnostiku, jde o snadné a přehledné testování, které je doplněním k dalším formám diagnostik. Která diagnostika je také 100%, málokterá je však přehledná a objektivní tak jako zrovna FMS.

Pro běžnou klientelu s častým sedavým způsobem zaměstnání nám diagnostika pomáhá k efektivnějšímu dosahování jejich požadavků a cílů a radosti z jejich pohybu i života.

Z mé zkušenosti můžu říct, že sice ne každý klient si nechá diagnostiku udělat, ne každému je příjemné se nechat obhlížet případně podstoupit různé testy apod. Bohužel u nás na to stále lidé nejsou tolik a každý čeká rychlý přístup, rychlé výsledky. Tento tzv. „hurá trénink“ jsme však tady vybudovali my a my musíme tento přístup změnit.  Je na nás lidi přesvědčit a společně najít tu nejvhodnější, nejefektivnější a nejzdravější cestu k vytouženému cíli. Je to totiž především naše povinnost.

V dalším díle této série se budu zabývat konkrétními pozicemi, ve kterých se dá a má pacient vyšetřovat a jednotlivým testům.