Často dostávám dotaz a jistě nejen já, od kdy by měly/mohly děti využívat silový trénink, tedy přesněji řečeno zvedat zátěž. To je třeba zdůraznit hned na začátku, protože silový trénink/cvičení dítě využívá již od data, kdy se narodí. Přetáčí se, plazí, leze. Myslíte, že to není silový trénink? Když je o něco větší, lezou děti po všem možném, co je na hřištích, po stromech (alespoň doufám), přetahují se s ostatními dětmi atd.. Je to silový trénink? Ano to vše je silový trénink, a když se zamyslíme, zjistíme, že zátěž jakou dítě i ve velmi mladém věku může být vystaveno je variabilní. Je více nebezpečné přetahování provazem, kde dítě nekontrolovaně zabírá odporem do maxima či kontrolované zvedání zátěže a dřep? Později, ale jakoby se něco stalo a v pořádku je pro mnohé rodiče to, že chodí malý školák na kdejaké sporty, ale když přijde řeč na silový trénink, všichni ztuhnou. Pak se dozvídáme, že dítě může zvedat zátěž od 12-14let, což se běžně všude udává. Slyšel jsem také, že dítě do 12-14 let může zvedat jen 2-3kg činky, což je zcela zcestné, už když si představíme, kolik váží často jen jeho školní taška. Známá je již otřepaná fráze, že ohrozíme vývoj dítěte či mu můžeme ublížit. Nemůže mu více ublížit sedět 5-6 hodin v lavici? Není to pravda, jde jen o tom, jak vše bude vypadat a jak ke všemu přistupujeme. Jedna pravda zde je a ta, že děti kolem 12-14 let budou mít jistě ze silového tréninku větší prospěch než menší děti z hlediska stavu jejich nervového a hormonálního systému, tedy mohou mít větší schopnost nárůstu svalové hmoty a síly než mladší děti. Tedy nemůžeme očekávat po mladších dětech takové výsledky jako po větších dětech, což mnozí rodiče často i očekávají z hlediska mnoha sportů. O to ale

nejde, jde o to se lépe hýbat, jde o motorické učení, prevenci zranění atd..Když budeme mluvit ale o mladších dětech, tak od doby, kdy již začínají sportovat a rozhodně, kdy se stává jejich sportování cílenou činností, měli by být testovány a silový trénink by měl být rozhodně součástí jejich pohybové činnosti. Americká akademie pediatrů doporučuje silový trénink pro děti od 8let a starší za bezpečný a účinný prostředek jak pro prevenci zranění, tak zlepšení výkonu. Odkaz zde: http://www.aap.org/en-us/about-the-aap/aap-press-room/Pages/Are-Weights-Safe-for-Kids.aspx#sthash.AgMGecR4.dpuf

Ano, sice mladší předškolní a školní děti nemají androgeny, které napomáhají svalovému růstu a síle, nicméně není žádný důvod u těchto dětí čekat na vyšší věk, naopak všemu můžeme více pomoci. Ve skutečnosti bylo v rámci studií zjištěno, že děti mladší než 12 let jsou schopny cvičit se zátěží a získávat ze silového tréninku celou řadu výhod v případě, že trénují bezpečně. Kromě toho víme, jak to vypadá u dětí, které jdou do školních lavic, funkční silový trénink může dát dětem správné pohybové návyky a dobře je připravit k přechodu do intenzivnějšího tréninku. Z evidence u těchto dětí se zjistilo, že silový trénink je ve skutečnosti bezpečnější než mnoho jiných

sportů a aktivit, které se běžně aplikují (Hamill, 1994). A v tom je právě ten velký háček, přijde nám normální, že dítě hraje hokej či tenis, což jsou již na malé dítě velké výkony a zátěž, ale silový trénink nám přijde nebezpečný i když ve skutečnosti je to naopak? Je to trochu paradox, navíc v dnešním stavu jak vypadá mnohdy vzdělanost instruktorů, kteří naopak často nemají ponětí, jak vést děti správně k pohybovým návykům a jednají s nimi zcela nevhodně. Silový trénink je navíc potřebný k tomu, aby děti byly připraveny k výkonům a kondiční zátěži, jaké jsou vystavěny. Otázka tedy není, jestli děti mají či nemají začít se silovým tréninkem, ale na co klást důraz a co je při této aplikaci tréninku důležité, protože potřeby a zásady jsou zde jistě trochu jiné než u dospělých:

• Děti by měly být dostatečně duševně zralé k tomu, aby mohly reagovat na instrukce trenéra a aby mohli postupovat dle těchto pokynů. Otázka této duševní zralosti je rozdílná. Některé dítě nemusí být připraveno i v pozdějších letech, další již v 7-8 letech může být plně připraveno.
• Silový trénink by měl tvořit jen část pohybového režimu dítěte, měl by se klást dostatečný důraz na více pestrých aktivit a rozvoje rozličných schopností dítěte. Silový trénink se však dnes vynechává, což je velkou chybou. Naopak častou dnešní chybou je brzká sportovní specializace, což se běžně děje v mnoha sportech bez toho, aby se silový trénink aplikoval a dochází tak ke zdravotním rizikům.
• Hlavní důraz by se měl klást na optimální pohybové vzory a správné technické návyky, dostatečnou kontrolu vlastního těla, což může být vše skvělá příprava do budoucího přechodu na větší fyzickou zátěž.
• Děti by se měli vyvarovat zcela maximálních zátěží. Obecně se doporučuje, že by měli používat nejvíce zátěž, s kterou zvládnou 8 a více opakování. Jde však o více bodů kolem, abychom učinili rozhodnutí co je rizikové či prospěšné. Pamatuji si, když můj syn v 7 letech sám od sebe zatáhnul (pro mě překvapivě pěknou technikou) kettlebell své vlastní váhy. I když já jsem byl zaskočen, on rozhodně nevypadal, že by mu to nějak vadilo či to bylo pro něj extra těžké. Tedy nedělejte automaticky rychlé závěry!
• Děti by měly být po celou dobu pod dohledem kvalifikovaného trenéra.
• Co je u malých dětí podstatné, je správná technika a mechanika pohybu, na které musí být kladen zvýšený důraz. Za prvé jsou děti náchylnější ke zranění a do toho u nich chybné motorické učení může udělat mnoho špatného do budoucna. Divím se, jak všichni řeší, kdy dítě může začít něco zvedat, ale neřeší, jak moc jim dnes ubližují stovky instruktorů, kteří nejsou schopni pohybově vést dospělé natož děti.
• Důležité je klást důraz na to, aby trénink byl současně i zábavou. Ale nemyslete si, že pro děti není silový trénink zábavou. Děti milují, když mohou být lepší, překonávat se, poznávat nové věci.

Výhod silového tréninku pro děti je dlouhá řada, ať je to zdravější a silnější dítě, což je v dnešní době obezity a špatného stravování důležité, tak jsou to sinější klouby a kosti. Dále je to zvýšení sebedůvěry a zlepšení disciplíny, což vytváří i mnohé sporty, obzvlášť bojové, ale silový trénink je individuální a dítě se nemusí s nikým poměřovat a může mít radost více ze svých výsledků. Tyto děti mají lepší výsledky ve škole, což bylo potvrzeno studiemi. Samozřejmě, jak jsem již psal, silový trénink stejně jako u dospělých zvětšuje podstatně prevenci zranění v jiných pohybových činnostech a sportech a zároveň zlepšuje výkon. V neposlední řadě může jako každá zájmová činnost odradit dítě od drog a kriminality, v čemž má silový trénink tu výhody, že je to celoroční záležitost a navíc ho lze provádět všude.

Na závěr mohu říci, že kvůli velkému zájmu chci do konce roku přebudovat celý náš projekt zdravé dítě, na který jsem neměl dlouho čas a nabídnout více celistvý projekt jak zlepšit pohybově-silovou činnost pro děti ve školách/týmech/klubech tak, aby jim skutečně pomáhala, jak co se týká pohybového aparátu a prevence zranění, tak sportování jako takového a abychom z našich dětech nedělali lenochy a pacienty, jak to dnes často vypadá.

(Autor: Martin Snášel© Coretraining 2016)

 

Zdroje fotek:

davidlasnier.com

www.kettlebellmom.com