Často se všude mluví o zkrácení psoasu m. a následnému napětí v bederní části. Toto se také často řeší mnohým způsobem a můžeme se setkat s označením těchto svalů jako se škaredými a zlými darebáky. Je třeba ale vidět mnohé souvislosti, než se vrhnete do různého označování, protahování, posuzování problému či dokonce navrhování tréninku, ať nápravného či silového.

Než odsoudíte nějakou oblast či sval, ptejte se, jaká je příčina toho, že je něco zkráceného či více v napětí. Vše má svůj důvod. I časté zkrácení psoasu m. může mít totiž mnoho podob a příčin. Samotné umístění psoasu m., jako třeba v tomto případě také i quadratu lumborum, nám dává mnoho možností, proč mohou být tyto svaly více v napětí, než by bylo potřeba, a toto nám následně ovlivňuje mnohé funkce a to i pohybové.

Tedy třeba to, že se člověk láme v bederní páteři do extenze a je pro něj těžké v bederní páteři stabilizovat. U mnoha pohybů tlačí prsa vpřed a jeho žebra jdou vzhůru. Toto stálé zlomení má za následek zvýšené napětí v přechodu mezi bederní a hrudní páteří, kde můžeme vidět časté velké pruhy spasmů paravertebrálních svalů. Ti, kteří si vůbec uvědomí nějakou chybu, často začnou s protahováním. Ti horší chybným protahování napětí ještě zdůrazní, ti lepší následně kroutí hlavou, protože velkých či udržitelných výsledků nedosahují a napětí se stále vrací.

Psoas a dýchání

Co takový základní pohybový vzor jako dýchání? Dýchání bereme často jako samozřejmost. Vždyť dýcháme automaticky, ne? A i přesto, dech je jedna z věcí, která ovlivňuje vše, co děláme. Dech podporuje, ale i ovlivňuje držení těla a systémové pochody v těle. Bránice má prostřednictvím jednoho svého zadního úponu, kde odstupuje od Th12 –L4, návaznost na psoas major a quadratus lumborum. Jestliže dochází k optimálnímu pohybu bránice, tyto svaly fungují tak jak mají. Chybný vzor dýchání, kdy dýcháme spíše stresově směrem nahoru, kdy se nám zvedají ramena a především žebra se pohybují kraniálním směrem způsobuje, že bránice pracuje více v zadní části, vede v napětí a zlomení v zadní části. Zmíněné svaly tedy jsou pod větším napětím, než by sami chtěli a následně na to reagují. Daný člověk si více a více zvyká na nový pohybový vzor, který přenáší do všech dalších pohybových vzorů. Vše se dále řetězí a je leckdy těžké najít toho zakopaného psa.

Chybný dechový vzor, o kterém mluvíme, se často označuje jako stresový. Používáme ho, když potřebujeme více energie, je nezbytné pro funkci našeho těla při určitých nouzových situacích. Tato stresová reakce by se měla ale vypínat a vrátit do normálu. V našem rychle se měnícím moderním světě je ale každodenní stres, tedy obavy o práci či úzkost z práce či odcizení a osamělosti ze vztahů, ze sociálních vazeb, strach z nejistoty. To vše produkuje velké množství stresu, kdy se zmíněné svaly dostávají do chronického napětí a mění se dechový vzor atd…Samotný psoas je navíc v těsné blízkosti nadledvinek, které produkují hormony, které přispívají k našemu zdraví a také vylučují hormon adrenalin. Tedy spojitost není náhodná, že?

Tedy nápravou dechového vzoru dokážeme mnohem více než nějakým protahováním. Možná i změnou životního stylu, kde se zbavíme stresu, uděláme ještě více, kdo ví. Jak řekl sám Lewit, bez správného dechového vzoru nemůže být funkční žádný jiný pohybový vzor. Tedy je důležité klást důraz na tento základní pohybový vzor.

Psoas a asymetrie

Máme zde ale i další souvislosti. Psoas (ještě s gluetus maximus a piriformis) spojuje nohy s páteří. Tedy udržuje pánev a trup ve vzpřímené poloze. Když máte zkrácený psoas více na jedné straně (Podobně jako u quadratus lumborum), budete mít jednu také evidentně jednu končetinu kratší. A kolik přijde lidí od doktora, že má kratší jednu nohu a dokonce jí má rovnou podloženou, že?

V případě, že psoas pracuje s optimálním napětím, udržuje bederní páteř v jeho přirozeném lordotickém zarovnání a dokáže spolupracovat s ostatními stabilizátory tak, že dochází v extenzi v kyčli a nikoliv v bederní páteři. Podobně tak i při flexi. Zkrácení, které můžeme vidět na obrázku vpravo, je poměrně klasický vzor, s kterým se často setkáte. Tento vzor může být příčinou mnoha projevů bolesti a chybných pohybových vzorů (Bederní páteř, kyčle…). Jak jsme si řekli, vše se nám odráží až do chodidla.

Tedy tato asymetrie, kdy je psoas více v napětí a k tomu často jedna část více než druhá, dokáže udělat velkou paseku ve Vašem těle. Celkové vyosení ovlivní celé řetězce svalů, které reagují na nestabilitu a snaží se tělo narovnat. Tedy zde máme další záležitost a to časté skoliózy, kdy následně nevíme, co s člověkem dělat. Často však bychom po dobře navrženém tréninku mohli zjistit, že se stalo kouzlo a z člověka, který přišel, že mu bylo sděleno, že je skoliotik, je náhle v základních kloubních bodech symetrický jedinec. Kouzlo? Ani ne, jen jsme uvolnili a vhodně posílili tělo tak, že se napětí v oblasti pánve a bederní páteře optimálně rozložilo. Druhé nebezpečí samozřejmě může být u člověka, který takto přijde ze sedavé práce, kde strávil 8-9 hodin a zmíněné svaly mají asymetrické či zvýšené napětí. Nevhodný trénink může způsobit vážné zranění.

Tedy závěr je ten, že bychom měli více myslet nad souvislostmi, než přejdete k nějakému řešení, které se vám jako první obecně nabízí. Mnohdy to nemusí být řešení, ale spíše budete jen přidávat do ohně.

(Autor: Martin Snášel copyright 2015)

Zdroje obrázků:

www.dailybandha.com

karuna98.blog.fc2.com

www.rehabps.cz