Mnohý pozitivní vliv statického strečinku na flexibilitu je jistě nepopíratelný a výzkum tento vliv jasně podporuje. (Behm et al., 2016; Behm et al., 2021; Duong a kol., 2001). Ještě do nedávné doby se však diskutovalo na mechanismy strečinku vedoucí k větší flexibilitě a v průběhu posledních let se situace celkem změnila. Proto je dobré si vypsat, co nám nový výzkum říká na působení strečinku v rámci různých mechanismů na flexibilitu.
Tolerance natažení (bolesti)
Po desetiletí se věřilo, že strukturální změny v délce svalových vláken jsou primárním mechanismem změn pružnosti vyvolaných strečinkem. Nedostatek změn ve svalové ztuhlosti po protažení v několika studiích však vedl ke vzniku opačné teorie, konkrétně té, že zvýšený pohybový rozsah po protažení byla primárně způsobena změnami tolerance natažení nervovým systémem (Magnusson et al., 1996).
Natažení je zpočátku nepříjemné, protože centrální nervový systém (CNS) interpretuje signály přenášené mechanoreceptivními buňkami v natahovaných tkáních jako nebezpečí pro strukturální integritu těchto tkání. Následně mozek vytváří výstup mozku, který je spojen s velikostí deformace tkáně. Jinak řečeno, čím větší je natažení, tím více CNS interpretuje délku tkáně jako potenciálně riskantní poškození zdraví postižených tkání.
Když se stejné protažení v průběhu času opakuje – a tkáně jsou vystaveny stejné deformaci nebo změně délky – CNS si uvědomí, že zdraví tkání není ohroženo a tak sníží hodnotu ohrožení natažení a povolí daný rozsah. Výsledkem je snížení vnímané bolesti a cvičenec se může dále protahovat (Folpp et al., 2006; Ben & Harvey, 2010; Chan et al., 2002).
Tento mechanismus je ještě stále brán jako ten podstatný a do nedávna pomalu jediný a často se tvrdilo, že nedochází k žádným jiným změnám ve svalu apod. To se však změnilo v posledních letech.
Viskoelasticita
Lidské kosterní svaly vykazují viskoelastické chování v reakci na tahové zatížení přenášené protahováním, které není ovlivněno reflexní aktivitou nervového aparátu zabudovaného do svalově-šlachové jednotky (Taylor et al., 1990; Ryan et al., 2012). Creep je viskoelastická charakteristika, při které se tkáně kontinuálně prodlužují v čase, kdy je aplikováno konstantní zatížení (napětí).
Je to reologická vlastnost (tj. vztahy mezi napětím a deformací) a klíčová vlastnost živých buněk, která jim umožňuje přizpůsobit se vnější námaze a měnícím se mechanickým vlastnostem jejich prostředí. Vědci měří tyto vlastnosti pomocí techniky zvané reometrie , která zahrnuje natažení jediné živé buňky mezi dvě skleněné mikrodesky – jednu pevnou a druhou pružnou – a tuhost flexibilní desky je kalibrována tak, aby vědci mohli vypočítat sílu působící na buňku. jak moc způsobí vychýlení (prohnutí) desky.
Zitnay et al (2020) vytvořili teorii, že poškození molekul kolagenu je hlavním mechanismem pro creep šlach. Když tkáně vykazují creep, natahují se dále, ale obvykle se vrátí na svou původní délku nějakou dobu po odstranění tahového zatížení. Akutní zvýšení pohybového rozsahu způsobené viskoelasticitou tkáně je proto dočasné, což pomáhá vysvětlit, proč má flexibilita tendenci se vracet na základní úroveň po jediné lekci protažení.
Inhibiční stretch reflex
Protahování může ovlivnit aferentní (smyslové) vstupy do nervového systému, což může změnit excitabilitu v mozku a páteři (Matthews, 1981). Je běžné, že autoři tvrdí, že statický pasivní strečink má vždy inhibiční účinek na neuromuskulární aktivitu. Zprávy o vlivu strečinku na svalovou aktivaci měřené povrchovou elektromyografií (EMG) jsou však často rozporuplné.
Například snížení aktivity EMG bylo hlášeno bezprostředně po statickém pasivním strečinku (Babault et al., 2010; Marchetti, 2022) a dokonce až 1 hodinu poté (Avela et al., 1999). Jiné studie však neprokázaly žádné významné snížení EMG po statickém pasivním strečinku, i když byly strečinky drženy po významnou dobu 2 minut (Kay a Blazevich, 2009) nebo dokonce 5 (Mizuno et al., 2014), 9 (Herda et al. 2008), nebo 10 minut (Barbosa et al., 2019). Význam reflexních modifikací ke zvýšení flexibility při dlouhodobém protahovacím tréninku je pravděpodobně menší, než se často uvádí v literatuře.
Hypertrofie
Nárůst počtu studií, které neuvádějí žádné změny v tuhosti svalově-šlachové jednotky, vedl k současnému nárůstu tvrzení odborníků na zdraví a fitness, že statický pasivní strečink nemění strukturální ani morfologické vlastnosti muskuloskeletálních tkání.
Stojí však za zvážení, že autoři mnoha studií, které neuváděly žádné změny ve svalové ztuhlosti po statickém pasivním strečinku, neudělali dvě kritické věci: 1) nehodnotili délku fasciklu pomocí ultrazvukového zobrazení a 2) měřili tuhost při krátké svalové délce.
Několik studií uvádí pozorovatelné změny v délce fasciklů, pravděpodobně způsobené podélnou hypertrofií svalových buněk (Freitas a Mil-Homens, 2015; Simpson a kol., 2017; Panidi a kol., 2021). Mějte však na paměti, že adaptace na protahování jsou většinou neurální během prvních osmi týdnů tréninku, a proto jsou architektonické změny uvnitř svalu pravděpodobně chronickou reakcí na trénink flexibility.
Závěr
Není pochyb o tom, že statické protahování zvyšuje flexibilitu, ale základní mechanismy jsou poněkud více sporné než se zdálo. Současné důkazy poukazují na čtyři primární způsoby, kterými strečink způsobuje pozitivní změny v pohybovém rozsahu
1) změny v toleranci bolesti
2) viskoelastické vlastnosti kosterních tkání
3) inhibice nervových reflexních procesů
4) podélná hypertrofie svalových vláken.
Zvýšená flexibilita v prvních 3 až 8 týdnech je pravděpodobně způsobena především zlepšenou tolerancí nepohodlí při protahování, přičemž strukturální změny nastávají mnohem později.
Odkazy:
Avela, J., Kyrolainen, H., & Komi, P. V. (1999.) ‚Altered Stretch Reflex Sensitivity After Repeated and Prolonged Passive Muscle Stretching.‘ Journal of Applied Physiology
Babault, N., Kouassi, B. Y., & Debrosses, K. (2010.) ‚Acute Effects of 15 Min Static or Contract-Relax Stretching Modalities on Plantar Flexors Neuromuscular Properties.‘ Journal of Science and Medicine in Sport
Barbosa, G. M., Dantas, G. A., Pinheiro, S. M., et al. (2019.) ‚Acute Effects of Stretching and/or Warm-Up on Neuromuscular Performance of Volleyball Athletes: A Randomised Crossover Clinical Trial
Behm, D. G., Blazevich, A. J., Kay, A. D., et al. (2016.) ‚Acute Effects of Muscle Stretching on Physical Performance, Range of Motion, and Injury Incidence in Healthy Active Individuals: A Systematic Review
Behm, D. G., Kay, A. D., Trajano, G. S., et al. (2021.) ‚Mechanisms Underlying Performance Impairments Following Prolonged Static Stretching Without a Comprehensive Warm-Up
Ben, M. & Harvey, L. A. (2010.) ‚Regular Stretch Does Not Increase Muscle Extensibility: A Randomised Controlled Trial
Chan, S. P., Hong, Y., & Robinson, P. D. (2002.) ‚Flexibility and Passive Resistance of the Hamstrings of Young Adults Using Two Different Static Stretching Protocols
Duong, B., Low, M., Moseley, A. M. et al. (2001.) ‚Time Course of Stress Relaxation and Recovery in Human Ankles.
Folpp, H., Deall, S., Harvey, L. A., et al. (2006.) ‚Can Apparent Increases in Muscle Extensibility with Regular Stretch Be Explained by Changes in Tolerance to Stretch
Freitas, S. R. & Mil-Homens, P. (2015.) ‚Effect of 8-Week High-Intensity Stretching Training on Biceps Femoris Architecture
Herda, T. J., Cramer, J. T., Ryan, E. D., et al. (2008.) ‚Acute Effects of Static Versus Dynamic Stretching on Isometric Peak Torque, Electromyography, and Mechanomyography of the Biceps Femoris Muscle
Kay, A. D. & Blazevich, A. J. (2009.) ‚Isometric Contractions Reduce Plantar Flexor Moment, Achilles Tendon Stiffness, and Neuromuscular Activity But Remove the Subsequent Effects of Stretch
Magnusson, S. P., Simonsen, E. B., Aagaard, P., et al. (1996.) ‚A Mechanism for Altered Flexibility in Human Skeletal Muscle
Marchetti, P. H., Miyatake, M. M., Magalhaes, R. A., et al. (2022.) ‚Different Volumes and Intensities of Static Stretching Affect the Range of Motion and Muscle Force Output in Well-Trained Subjects
Matthews, P. B. (1981.) ‚Muscle Spindles: Their Messages and Their Fusimotor Supply.‘ In: Brookes, V. B. (editor). The Nervous System: Handbook of Physiology
Mizuno, T., Minoru, M., & Yoshihisa, U. (2014.) ‚Stretching-Induced Deficit of Maximal Isometric Torque is Restored Within 10 Minutes
