Poslední dobou se stává módní záležitostí funkční cvičení a s tím spojené systémy nejrůznějšího druhu. Některé z nich o sobě tvrdí, že jsou jakýmsi universálním a účinným systémem, mnozí trenéři a kluby je přebírají, modifikují, či vymýšlejí vlastní formu těchto cvičení.
Funkčním cvičením rozumíme komplexní specifické cvičení ve vhodné stabilizaci a posílení celého těla v celých svalových smyčkách. Při tréninku využíváme především váhu vlastního těla, ovšem pro efektivnější cvičení je možné cíleně zapojit i speciální cvičební pomůcky, které nás posunují dál, například jednoruční činky, kettlebelly, volné kladky, míče, overbally, medicinbal, cvičební gumy, balanční podložky a plošiny, vaky s pískem a mnohé další.
Náše cesta CORE TRAINING je založen zejména na funkčním cvičení, ale hodláme jít vlastní cestou a nekriticky nepřebírat různé modely. Rozhodně nehodláme tvrdit, že náš systém je tím jediným receptem na vše, naopak chceme vše pojmenovávat pravými jmény a objasnit, jak konkrétní cvičení působí na lidské tělo a jeho přirozené mechanismy. Cílem není zničit člověka při prvním tréninku, ale postupně systematicky pracovat na zlepšení fyzické kondice.
KRUHOVÉ A JINÉ „FUNKČNÍ“ TRÉNINKY
Kruhový trénink je cvičební systém, který si během krátké doby získal velkou popularitu. Přejímá širokou škálu speciálních cvičebních pomůcek z funkčního tréninku a zařazuje je do své skladby cviků. To je v mnohém pozitivní záležitost, protože tyto pomůcky jsou výborné, negativní je však následné použití! Použití je necílené a pomůcky se používají zmateně. Kruhový trénink je také často založen na principu soutěžení. Jde o sérii různých cviků, které se opakují a je nutné je zvládnout v co nejkratším možném čase!
S podobně nastavenými systémy funkčního cvičení se můžeme setkat i v některých nejmenovaný pražských klubech a fitness centrech. Příkladem: 10-12 nelogicky sestavených stanovišť, na každém z nich stráví cvičenec 45 vteřin, přičemž hlavním cílem je vystřídat všechna určená stanoviště co nejrychleji.
Při správně vedeném funkčním cvičení je nezbytné brát ohled na fyzickou kondici člověka, jeho zdravotní stav, individuální dispozice, případné svalové dysbalance a určitou „sportovní zkušenost“. Nezbytnou součástí je také dohled zkušeného a dostatečně kvalifikovaného trenéra. Funkční trénink také nemá s pojmem kruhového tréninku tolik společného jak je dnes vnímáno.
REGENERACE A SPRÁVNÉ POJMY
Pravidelné cvičení vede k vyšší svalové rovnováze, podporuje rovnoměrné zatížení a zdravý rozvoj svalových skupin. „Obecná snaha po délce zatížení odpovídá časovému úseku, během něhož jsme schopni udržet maximální možnou intenzitu v příslušném pohybu. Jak vyplývá ze vztahu mezi objemem a intenzitou zatížení, není možné cvičit s maximální intenzitou po dlouhou dobu. Protože úhrada energie při rychlostním zatížení je získávána z ATP-CP systému, je tato doba relativně velmi krátká. V praxi je délka trvání zatížení v rozmezí 5- 15 s. Pokud by byla tato doba delší, dochází v důsledku únavy již k výraznější aktivaci dalších zón energetického krytí (především LA zóny) a tím k poklesu intenzity. “ (Sportovní trénink – Josef Dovalil, Tomáš Perič ) . Z tohoto jasně vyplývá, že výbušná rychlá síla se rozvijí při krátkých sekvencích při rychlém pohybu proti menšímu odporu s následnými delšími přestávkami, aby se doplnilo ATP a mohla se zvyšovat výkonnost jedince.
Nedílnou součástí každého cvičení je regenerace. Především po silovém a silově-vytrvalostním tréninku jsou svaly natolik poškozené, že je potřeba dát tělu plnohodnotnou regeneraci. Čím více je trénink náročný, tím větší důraz musíme klást na následnou regeneraci, jelikož je důležitým faktorem kvalitního výkonu. Mnoho lidí si po náročném tréninku stěžuje na bolesti a slabost svalstva, je třeba myslet na to, že takový trénink poškodí nejen svaly a pojivové tkáně ale také zatíží celý nervový systém. Po určitém stupni zátěže dochází k namožení svalových a kloubních skupin, jenž může přejít do bolestivého hojení zničených svalů či namožených kloubů.
Z toho všeho vyplývá, že při takto intenzivních a náročných metodách bez odpočinku nedochází k odbourávání tuku, ale často dochází spíše k odbourávání svalové hmoty a následnému poklesu síly. Při nižší cvičební intenzitě se totiž spalují převážně tuky, méně glykogen a svalové bílkoviny. Při vysoké intenzitě dochází k likvidaci glykogenu a bílkovin svalu a tělo musí sáhnout do dalších fází energetických rezerv.
Je tedy nutné dávkovat tento typ tréninku rozumně , správně cyklovat s ostatními metodami a myslet při tom na to, jaký cíl sledujeme. Viděli jste někdy osvaleného maratonce? Je tedy nutné nazývat věci pravými jmény a s nadsázkou můžeme říci, že když budu cvičit jako maratonec, budu vypadat jako maratonec a když budu cvičit jako sprinter budu vypadat jako sprinter. Je značný rozdíl, zda náročné druhy tréninku provádí dostatečně pokročilý sportovec a profesionál nebo začátečník či rekreační sportovec, který chce být fit, cítit se dobře a zbavit se zdravotních potíží. Je třeba zdůraznit, že v tomto případě není možné mluvit tzv. „funkčním“ kruhovém tréninku. Tento druh cvičení může být jistě zajímavým zpestřením pro profesionála a pokročilého jedince, ale široká veřejnost musí tyto typy tréninku zařazovat opatrně a myslet při tom na vše, o čem je zde psáno. Když nebudou těmto informacím dostatečně věnovat pozornost, pak je pro ně takovýto styl cvičení nevhodný a nebojím se říci i škodlivý.
SHRNUTÍ
Je důležité dávat pozor na to, aby se pojem „funkční“ nestal pouhou módní záležitostí, panáčka balancujícího na maximálně nestabilním povrchu, či překonávajícího rychlostní rekordy. Udělejme maximum, aby skutečně označoval ve fitness a silově kondičním tréninku cestu ke zdravému a silnému tělu. Žádná tréninková metoda či systém totiž nejsou dokonalé a universální. Každá má i svá pozitiva a negativa a je nutné mít na paměti, jak používat daný trénink aby opravdu plnil naše individuální cíle.
