Bracing/ vyztužení břicha je metoda, která označuje způsob aktivace nitrobřišního tlaku v celé části spodní části trupu, ve kterém jednotlivec reaguje, jako by ho chtěl někdo praštit do břicha. Tato technika je dnes populární pro instrukci pro osoby s bolestí dolní části zad. Tento postup ale stejně jako v minulosti Australská metoda vtahování břicha začíná být v posledních letech také zpochybňována. Nic není černobílé a já jsem za to rád, protože se sám setkávám s určitými otázkami v praxi, které mi ukazují mnoho pochybností.

U každého klienta, který ke mě přijde na funkční komplexní diagnostiku dělám podrobné a rozličné testy na posouzení stabilizačního systému a manuální svalové testy v celé oblasti trupu a pánve. Více jak polovina mých klientů tvoří lidé s bolestmi zad či s problémy v oblasti trupu a pánve. Mé evidované diagnostiky tvoří již za dlouhá léta vysoké číslo, počítám je na tisíce. Mohu říci, že u těchto lidí se nesetkávám moc často nejen se zhoršenou funkcí, ale i s nějakou slabostí v oblasti trupu či jsou tyto výsledky rozličné. Co se týká testování nitrobřišního tlaku, tak více problémů vidím mnohdy v přílišném napětí v oblasti než ztrátě nitrobřišního tlaku. Samozřejmě se člověk setkal i s případy chybné či špatné aktivace, ale celkově to bylo velmi ojedinělé a samotného mě to vedlo k vytvoření či úpravě mnohých testů, které se zaměřovali spíše na motorickou kontrolu.

Určité studie ( Odkaz ) podporují moji praxi  a ukazují, že mnoho lidí s bolestí dolní části zad má často hyperaktivní svalstvo trupu a přidání vyšší kontrakcí může zvyšovat kompresi páteře a zvýšit symptomy. Tedy přílišné zaměřování se na aktivaci a sílu trupu může spíše uškodit než by pomohlo. S vlastní diagnostické práce mohu říci, že mnohem více chybného řetězení a svalové spolupráce či zpožděné svalové aktivace je na zadní části těla než vpředu.

V rámci studií existuje dokonce pochybnost, že velikost či model aktivace nitrobřišního tlaku souvisí s bolestmi zad viz. studie zde (Odkaz )) či zde (Odkaz). I přes řadu testů, kde se učí, jak transverzus abdominis musí reagovat/ aktivovat v načasování na určité pohyby, určité studie tyto hypotézy vyvrací studie zde (Odkaz )

Mimo jiné bylo ve více studiích prokázáno, že svalový nábor se liší mezi jednotlivci s bolestí zad (Van Dieen, Cholewicki, a Radebold, 2003; Ershad, Kahrizi, Abadi, a Zadeh, 2009; Reeves et al, 2006). Tedy se nám znovu potvruje pochybnost nad mnoha testy na základě určité výše či způsobu svalové aktivace v určité oblasti.

Jsou studie, které potvrzují, že buď zaměření se na cvičení břišních svalů nemělo souvislost s bolestmi zad ( Mannion et al) a nebo došlo ke změně v aktivaci břišních svalů, ale nemělo to žádný vliv na klinický výsledek (Vasseljen et al) (Odkaz ).

Studie zde ( Odkaz ) nám dokonce jasně zvyšuje pochybnost nad tím, že by u pacientů s bolestmi zad měla souvislost velikost lordózy a sklonu pánve, a to i v souvislosti silové produkci břišních svalů.

Studie Reeves a kol. (2006) týkající se sportovců přišli s několika otázkami s ohledem na aktivaci svalů a to: Je svalová zpožděná aktivace záležitostí nerovnováhy či adaptace? Výsledky této studie totiž neprokázaly žádnou nerovnováhu aktivace svalů mezi stranami spojené s bolestí dolní části zad.

Otázka druhá je, že nerovnovážná aktivace nezpůsobuje bolest zad, ale že k nerovnováze dochází postupně. Poslední závěr byl ten, že nepodporuje věrohodnost alternativních modelů aktivace svalů přispívající k poškození zad, protože nerovnováha nebyla přímo spojena s epizodami bolestí zad nebo vzniku zranění.

Tedy jak je vidět, množství studií jasně naznačují, že změny v aktivaci svalů v určitém vzoru nevedou automaticky k bolesti či zranění zad a že vše může být záležitostí neuromuskulární adaptace a může souviset při určité obnově stability páteře.

Na druhé straně je třeba zmínit výzkum, který ukazuje, že jak u zdravých osob, tak u lidí s bolestí zad může břišní bracing zlepšit funkce při mnoha činnostech a působit ke snížení bolesti a prevenci. Studie zde (Odkaz) a zde ( Odkaz ).

Velká studie zde: (Odkaz ) našla určité rozdíly v zaměření se na core/ jádro v počátcích rehabilitačního plánu, ale nevidí ve svých výsledcích žádné rozdíly v pozdější fázi mezi tradičním silovým tréninkem a tradičními stabilizačními cvičeními.

Jaký z toho učinit závěr?

Ze své praxe mohu říci, že v rámci diagnostik lidí z bolestmi zad, které tvoří velkou část mých klientů si velmi všímám právě toho, že mnoho z nich nemá problém s nitrobřišním tlakem, ale naopak mnohdy mají i větší napětí v celé oblasti trupu. Reakce se take mohou lišit a nejsou stejné na určité testy ať už v rámci daného problému a rozdílu příčin jejího vzniku či faktorů, které jsou s ním spojené. Tedy můj názor zní, že zde není přímá souvislost a proto tradiční mnohé izolované testy na vzor nitrobřišního tlaku jsou pochybné. Stejně tak je důležité mnoho styčných bodů v rámci svalového testování a funkčního posouzení a je důležité vnímat každého člověka velice individuálně.

Samotný Bracing je jistě dobrá metoda u základních cvičení ( Tah, dřep, skok, kop, tlak…), které potřebujeme naučit sportovce či běžné klienty v rámci prevence u běžných činností či při zlepšení motorické kontroly trupu a pánve. Vidím mnoho pozitiv v motorickém učení a tedy i možné prevence.

Problém však může nastat, jestliže tuto kontrakci udržujeme celý den ať v rámci různých činností či v rámci zvýšeného svalového napětí v oblasti. Jestliže daný člověk není schopný uvolnění stejně jako kontrakce, s čímž se setkávám často, může vše vést ke zvýšenému stresu/ napětí a narušení svalových funkcí tak, jako se to děje při mnoha známých problémech spojených se zvýšeným nitrobřišním tlakem.

Samotná souvislost má mnoho otazníků a jistě potřebuje mnoho dalšího výzkumu a našich zkušeností.

( Autor: Copyright © Martin Snášel/ Coretraining.cz 2018)

Zdroje:

1. Gubler D, et al. Ultrasound tissue Doppler imaging reveals no delay in abdominal muscle feed-forward activity during rapid arm movements in patients with chronic low back pain. Spine. 2010.
2. Geisser ME, et al. A meta-analytic review of surface electromyography among persons with low back pain and normal, healthy controls.2005..

3. Haddas R, et al. Effects of Volitional Spine Stabilization and Lower Extremity Fatigue on Trunk Control During Landing in Individuals With Recurrent Low Back Pain. 2016..

4. Haddas R, et al. Effects of volitional spine stabilization on lifting task in recurrent low back pain populat5. Morris SL1, Lay B, Allison GT. Corset hypothesis rebutted–transversus abdominis does not co-contract in unison prior to rapid arm movements. 20126. Gnat R1, Spoor K, Pool-Goudzwaard A. Simulated transversus abdominis muscle force does not increase stiffness of the pubic symphysis and innominate bone: an in vitro study. 20137. Vasseljen O1, Unsgaard-Tøndel M, Westad C, Mork PJ. Effect of core stability exercises on feed-forward activation of deep abdominal muscles in chronic low back pain: a randomized controlled trial. 2012

   8. Youdas JW1, Garrett TR, Egan KS, Therneau TM. Lumbar lordosis and pelvic inclination in adults with chronic low back pain. 2000

   9. Xue-Qiang Wang, 1 Jie-Jiao Zheng, 2 , * Zhuo-Wei Yu, 2 Xia Bi, 3 Shu-Jie Lou, 4 Jing Liu, 1 Bin Cai, 5 Ying-Hui Hua, 6 Mark Wu, 7 Mao-Ling Wei, 8 Hai-Min Shen, 9 Yi Chen, 2 Yu-Jian Pan, 2 Guo-Hui Xu, 2 and Pei-Jie Chen 1 A Meta-Analysis of Core Stability Exercise versus General Exercise for Chronic Low Back Pain 2012