Ve vrcholovém sportu je silně zakořeněn názor, že je jako takový nezdravý, protože jde o velké zatížení a jde často o jednostranný pohyb. To se automaticky přenáší jak to amatérského a rekreačního sportu a v našem případě do samotného pojetí tréninku, kdy více než na vhodnou biomechaniku pohybu a funkci těla, se zaměřujeme na výkon jako takový. Často však bez znalosti toho, co skutečně samotný výkon vytváří a jaký může mít důsledek nesprávně vedený trénink či motorické učení.

S tím vším souvisí postoje, cviky a metodiky, které se používají a které se pak i předávají z jednoho na druhého, s generace na generaci až se z toho stává zažité dogma, které mnozí později berou jako nenapadnutelnou pravdu. Jestliže však chceme udržitelný, progresivní a maximální výkon, musíme chtít, aby byl skutečně efektivní a co nejvíce optimálně zdravý, tedy bez zranění a bolestí. Proto jsem vytvořil specializovaný seminář na toto téma (odkaz), kde rozebírám nejen mnohé dysfunkce a zdravotní problémy, s kterými se bojovník setkává mimo ring, ale především rozebírám po jednotlivých segmentech pohyb jako takový a jeho vhodnou nápravu.

Zde přináším jen něco malý zákusek z jedné části týkajících se absurdit v tréninku. Těch částí je v celém semináři přes 30.

1. Nácvik úderů s jednoručkami

Jestliže nám jde o zrychlení daného pohybu a posílení daných svalů, měli bychom cvičit horizontálně a nikoliv tak, aby odpor byl tlačen vertikálně. Tedy odpor musí být veden přímo proti nám, přesně tak, jak je i veden v realitě. Je to podobný nesmysl jako časté cvičení vnější rotace s jednoručkami ve stoje. Oproti tomu, když nacvičujeme údery s činkami, velké úsilí je kladeno na ramena a na svaly, které se je snaží udržet ve flexi, aby ruce s činkami nespadli. Tato aktivita ale není pro rameno žádoucí a po určité delší době začneme přirozeně táhnout naše ramena do elevace, protože silnější horní fixátory vezmou úlohu na sebe. Do toho není třeba mluvit o postoji bojovníka jako takovém. To klade velký tlak na naše ramena a výsledek nakonec nebude to, že budeme rychlejší a silnější, ale spíše si způsobujeme přetížení a můžeme si způsobit zranění ramen.

2. Hmity krční páteře do flexe v leže

Už za dob pravidelného chození na hodiny Thajského boxu jsem tento cvik nenáviděl, nechápal a odmítal provádět. Jaký smysl dává bezmyšlenkovité hmitání do flexe krční páteře, která je z valné většiny nekontrolovatelná a tudíž prováděna svaly, které nám v této pohybové funkci spíše škodí, než by nám něco pozitivního přinášeli. Většina bojovníků má již tak problémy s krční páteří a trpí na předsun hlavy a svalovou nerovnováhu v této oblasti. Už tak je celkem těžké v leže provést vhodnou flexi v krční páteři a pro bojovníka je to vzhledem k jeho zatížení o to těžší.  Většinou se tedy tento cvik, jako mnoho podobných v jiných pozicích, provádí z předsunem brady a pohybem vzhůru. To způsobuje, že mezi hlavními tahouny pohybu je znovu sternocleidomastedius, m.scaleni a další již tak přetěžované svaly, které se podílí na přetěžování naší krční páteře. Takovýchto chybných cviků se u bojovníků provádí mnoho. Tedy svaly držící stabilitu krční páteře by měl bojovník rozhodně zatěžovat, ale měl by se zaměřit na vhodnou aktivitu svalů, které často však nechává spát. Na mém semináři si ukážeme které a jak.

3.  Dlouho trvající Hmity rukami před sebou a vedle sebe

Zde platí to podobné jako u prvního cviku avšak s tím, že tento cvik je skutečná lahůdka. Udržování rukou nad rameny a hmitání před sebou ve flexi ramen a vedle sebe v abdukci nad úrovní ramen je doslova perličkou absurdit mezi všemi cviky. Myslíte si, že když cvičenec udělá tisíc hmitů rukami s rukami nad hlavou, že tím lépe udrží ruce ve vzduchu a bude mít lepší úder či postoj? A co když je to právě naopak? Jestliže ruce držíte nad 90°, automaticky aktivujete již horní fixátory lopatek, které provádí elevaci ramene a tím způsobují i tlak na Vaše ramena a krční páteř. Ohrožujete tím jak funkci dolních fixátorů lopatek, které potřebujete pro efektivní úder a napojení celého stabilizačního systému, tak ohrožujete i zdraví samotného bojovníka.

Na mém semináři si prakticky ukážeme jak naopak v pohybu napojit dolní fixátory do celého pohybu bojovníka a tedy zvýšit svoji sílu v úderu a rotaci.

4. Příliš mnoho cvičení do flexe aneb ztráta paměti pohybu úderu

Podstatná síla, kterou potřebujete využít, nejde ani z ramen, ani z prsou, ani z toho zbožňovaného six packu na břichu, ani z kvadricepsů.  Bohužel tak mi to někdy při vzniku mnoha a mnoha cvičebních kondičních programů pro bojovníky, připadá. Angličáky, kliky, tlaky, sedy lehy, výskoky, atd. Když k tomu přičteme, že mnoho z těchto cviků se navíc dělá chybně (viz. angličan vlevo) či ten cvičenec nemá dostatek stability k jeho provedení, máme nebezpečnou kombinaci vedoucí ke zranění, bolestem, chybným pohybovým vzorům atd…

Možná to bude překvapení, ale to podstatné máte vzadu a pak tam, kde toho možná moc nevidíte. Co tím myslím? Podívejte se na obrázek vpravo dole, co Vám ještě s dalšími svaly v šikmém řetězci vytváří stabilitu v rotaci, s kterou bojovník většinou pracuje. Tedy svaly napojené na thoralokumbální fascii s celým spektrem zádových svalů. Dále hýždě, dolní fixátory, adduktory, šikmé břišní svaly a transverzus abdominis. Samozřejmě bych mohl pokračovat, ale chci tím říci podstatnou věc a to, že min. okolo 60% síly při úderu jde ze síly trupu a boků a tomu je třeba trénink přizpůsobit. Jestliže bojovník není silný a funkční ve své core stabilitě a ve svých hýždích a jeho trénink je postaven na pohybech a cvicích, kterému naopak mohou aktivitou jiných svalů jeho sílu vzít, jeho trénink bude neefektivní, ba dokonce dlouhodobě nebezpečný. Není rozhodně nic výjimečného na bojovníkovi, kterému optimálně nefungují hýždě a svůj zadek má poté bojovník akorát na okrasu. Není nic výjimečného na bojovníkovi, kterému efektivně nefungují šikmé břišní svaly společně s příčným svalem břišním a tudíž neumí dobře využít nitrobřišní tlak. Kde pak bojovník bere sílu úderu? Není nic výjimečného na bojovníkovi, který neumí správně dýchat a tedy kvůli mnoha bodům, které jsme si řekli (a mnoha dalším, které bych mohl říci), neumí využívat svůj hluboký stabilizační systém. Takových jsem již viděl dost a asi ještě uvidím. Byl bych však radši, aby k těmto problémům docházelo co nejméně a uměli jsme tomu všemu předcházet a naopak udělat výkon ještě efektivnější. To bych rád ukázal na semináři “ MMA PREHAB – Prevence zranění a funkce v bojových sportech“

Chcete se dozvědět o mnoho více o nápravě pohybu, postoje a tréninku bojovníka a nejen o pouhých pár cvicích? Přihlaste se na praktickou přednášku zde

(Autor: Martin Snášel)

Zdroje:

www.alphamagazine.ae

www.acefitness.org