Crossfit je dost kontroverzní téma v celém světě silového a kondičního tréninku. CrossFit tělocvičny se objevují po celém světě a rostou i u nás rychlostí světla.  Proč? Jsou levné a k otevření takové tělocvičny toho moc nepotřebujete, stačí víkendová certifikace (Mnohdy ani žádná certifikace či vzdělání vůbec) a desítky tisíc korun na rozdíl od miliónů od klasických fitness. To je samozřejmě lákavé pro mnoho začínajících cvičenců, kteří nemají zkušenosti, ale za to mnoho nadšení. Nechceme však tentokrát v tomto článku uvádět jen nějaké naše osobní názory a zkušenosti, které jsme uvedli již v minulých článcích (Odkaz) (Odkaz). Pokusíme se být více objektivní, a co se týká kritiky, budeme vycházet především s názorů předních osobností silového a kondičního tréninku.

Je třeba na začátku říci, že crossfit udělal velkou práci, co se týká propagace komplexního přístupu k rozvoji tělesného rozvoje, tedy základních 10 pohybových dovedností. Je sice na uváženou kolik z toho je obchodní záležitost, ale i tak je to velmi pozitivní. Důraz na celkový rozvoj, práci s vlastním tělem místo klasickému sezení u strojů je jistě dost úctyhodné. Další otázka také je, jak je toto vše skutečně praktikováno. Z praxe je uváděno a sám mohu potvrdit, že je většinou rozvíjeno několik určitých dovedností (vytrvalostní síla, kondice, rychlost…), zatímco ostatní dovednosti nejsou dostatečně rozvíjeny, či se na ně neklade důraz. Nemám to však za kritiku, nespecializovat se, jak tvrdí hlavní crossfit heslo je velice těžké či spíše nesmyslné. Každý se stává přirozeně dobrý v určitých dovednostech a v jiných není tak dobrý. Je to logické a přirozené. Vraťme se ale nazpět.

Crossfit založil Greg Glassman v 90. letech minulého století. První tělocvična byla otevřena v roce 1995. Jedna z hlavních definic je komplexní rozvoj člověka a jeho specialita je se nespecializovat. Oficiálně je dnes již uváděno přes 6tisíc tělocvičen, z nichž většina je ve spojených státech. Každá z oficiálních tělocvičen platí roční poplatek. Celý systém se neustále rozvijí a co je pro mne trochu komické, že na rozdíl od mnoha jiných podobných systémů, v podstatě neexistuje žádný oficiální status či model. Crossfit je v podstatě všechno, co je v rámci fitness kondičně či silově intenzivní a náročné. Do crossfitu se postupně přiděluje vše možné z různých forem tréninku např. z bojových umění, gymnastiky, vzpěračského tréninku či strongman prvků. Trochu jako když pejsek a kočička vařili dort, akorát tady nejen že do dortu dali vše, co našli doma, tady se do dortu neustále přidává odjinud. Zkrátka vše, co vypadá zajímavě a lákavě a tedy přitáhne, že? Ano, z crossfit je zatím nejvíce a nejrychleji rostoucí byznys ve fitness oblasti a je to znát všude. Kontrakty se sportovními společnostmi jako je Reebok, s televizními kanály, s výživovými produkty. Přední výrobci fitnessových strojů automaticky přehodnocují své směřování a automaticky vyrábějí vše pro crossfit. To však nesouvisí jen s ním, ale s celým umělým trendem funkčního tréninku, který je komercí již velice zprofanovaný. Je někdy až komické sledovat ty přeměny lidí a firem pomalu ze dne na den. Crossfit se velice rychle komerčně šíří po celém světě do všech forem fitness oblastí.

Za jakou cenu, že se tak ale děje? Co je nejen pro mě osobně to nejsmutnější je to, že s pojmu funkční trénink, ke kterému se bohužel Glassman nešťastně řadí, dělá crossfit pouhé komplexní intenzivní cvičení, kde je zapojeno celé tělo (Tedy jestli byl včera klik klikem, dnes je funkčním cvikem). Tak se následně začíná prezentovat vše možné od trenérů, po různé cvičební kruhové lekce. Vše spojené s byznysem a hraním si na něco, co tím ve skutečnosti není. Ale nechejme konečně mluvit i osobnosti velkého formátu jako je např. Michael Boyle (MB), přední osobnost funkčního tréninku a zakladatel Strength Coach.  Podíváme se, v jakých otázkách on sám kritizuje crossfit.

Plánovaná náhodnost

„CrossFit je založen na myšlence, že cvičení jsou plánované, ale záměrně náhodně. Myslím, že termín plánovaná náhodnost je protimluv. Tréninky jsou buď plánované, nebo náhodné. Pevně věřím, že cvičení by měly být plánovány a měly by mít specifický postup, který je třeba od základu dodržovat, aby nedošlo ke zranění.“ (MB)

Je trénování do selhání bezpečné a správné?

„ Trénování do selhání je cesta k neúspěchu. První otázkou je, zda selhání je vůbec nějakým přínosem pro člověka. Někteří silový a kondiční odborníci se domnívají, že trénink do selhání může být prospěšný, jiní před tím důrazně varují. Osobně uznávám pouze selhání technické, což je termín, kdy sportovec již není schopen dodělat cvičení se správnou technikou. Toto by však rozhodně nemělo být nikdy cílem tréninku. Další otázkou je, jestli je něco takového bezpečné. Vysoké rychlosti pohybů u cviků, jako jsou olympijský lifting a skoky do selhání, je velice nebezpečné. „ (MB)

 Měli by dospělí lidé vzpírat?

„Většina dospělých nezvládne dát bez problémů nad hlavu olympijskou činku jedenkrát, natož s padesáti opakování, což bývá disciplínou Crossfitu. Ti nejlepší olympijští vzpěrači rozhodně nemají v progresu vzpírání s maximálním počtem opakování“ (MB)

 Zranění s přetěžování

„ Je zranění s přetěžování odlišné od úrazu z přepětí? Obě jsou zranění. První z nich je nadměrnost, druhé je trauma. Podle mého názoru zranění je zranění, tečka. Komunita Crossfit je plná lidí, kteří řeknou, že zranění je běžnou součástí tréninkového procesu. Mluvil s někým, kdo považuje zranění za přirozenost a je ochotný zranit sebe i ostatní, to pro mě není rozumná diskuze.“ (MB)

„Snažil jsem se o cvičení CrossFit po dobu 2 let. Zhoršilo to však moje zranění, vytvořilo mi to některé závažné zdravotní problémy, což mě donutilo k racionalizaci tohoto nelogického programu a vrátit se zpátky ke svému tréninku před 5lety. Ještě nyní se z toho zotavuji. Takže nyní budu do budoucna dávat větší pozor takto zkoušet věci, které ve skutečnosti nedávají smysl. “ Mark Rippetoe

Nejvíce je znepokojující studie, kde se zjistilo, že z mnoha různých druhů sportů za období 2 měsíců vychází  Crossfitu 16% úrazovost, což je velmi vysoké číslo. Je třeba poznamenat, že valná většina tradičních sportů měly toto číslo velice nízké kolem 1-2%. To je jeden z důvodů, proč by měl být Crossfit obecně spojován spíše s extrémními sporty jako je MMA, kterému vyšlo číslo 26%. Na rozdíl od Crossfitu si však v MMA mohou ublížit dva lidé navzájem a ne, že si ublížíte sám. Takové velké riziko za takovou odměnu si mohou dovolit pouze tito sportovci z MMA, kteří své riziko nesou i při zápasu. Právě však tito bojovníci se ve světě stále více snaží dbát na prevenci úrazu, protože jde často o jejich obživu.  Stojí crossfit za toto riziko, naše odpověď je že ne.

WOD

 Filosofie WOD (Workout of the day) je jednoduchá. Dnes je den, kdy děláme to a ono, zítra bude jiné překvapení, tak jak je to v životě. Nepřipomíná Vám to něco? Kulturistické intuitivní tréninky a zmatení svalů? Ano, možná právě proto jsou si tyto zdánlivě protikladné tréninkové systémy vzájemně tak sympatické. V čem je však progrese, kde je postupná adaptace těla na zátěž? Šokovat tělo je velice jednoduché, není na tom nic tak kouzelného. Dát někomu stovku či tisíc kliků či dřepů, vytvořit složité překážky podobné vojenským drilům. Zkrátka někoho přetížit není problém. Problém je vždy někoho zatížit systémově a v rámci cílené periodizace tak, aby byly vytvořeny potřebné podmínky pro výsledky s co nejnižšími možnostmi zranění. To je téma, které se neustálé zkoumá a studuje. WOD je jednoduše takové alibi pro neschopnost naplánovat cílený a správně systémový trénink, který nepovede k výsledkům, ale spíše ke zranění.

Crossfit a kondiční a silové výsledky

Drtivá většina programů využívá již v začátku trénink v rámci plného tréninkového nasazení. Tedy bez důkladné analýzy, diagnostiky, základní progrese, nastává plný výkon. Pravda je ta, že u většiny začátečníků bude zpočátku nadšení. Síla se bude jistě zvyšovat, vytrvalost a kondice také, společně s některými dalšími atributy. Toto vše funguje a lidé mají pocit, jak je vše úžasné. Funguje to, protože pro tělo daného člověka je toto šok a tělo se snaží v počátcích adaptovat na tyto tvrdé metody.  XP90X systém funguje dobře ze stejného důvodu, jako HIIT, Turbo Jam, či jako v první týden fotbalového či ragby tréninku či všude v prvních fázích intenzivního tréninku náročného sportu. Namáhavá fyzická námaha – bez ohledu na to, co to je – působí jako stimul pro přizpůsobení, a to až do té míry, kdy dochází k přizpůsobení a program selže a tělo již vše postupně načte.

Někteří Crossfiteři se ohánějí vědeckou studií, která dokazuje, že se zvýšily některé fyziologické aspekty mnohem více, než u jiných studií, užívajících také HIITu (Odkaz).

Zatímco studie Crossfitu užívala po dobu 10 týdnů silové cviky (squat, deadlift, snatch, overhead press atd.), ostatní studie, k porovnání, pracovaly s jízdou na ergometru. Rozdíly byly v neprospěch Crossfitu. Během tréninků se z 54 zdravých zúčastněných cvičenců zranilo 9 lidí, což odpovídá 16%, zatímco při jízdě na ergometru se nezranil nikdo. VO2 max se zvedla za 10 týdnů stejně u studie u Crossfitu, jako u sportovců na ergometru za 6 týdnů. A další rozdíl? Účastníci, kteří jezdili na ergometru, byli v rámci VO2 max. zdatnější (z 53ml/kg/min se zvedla za 6 týdnů na 58ml/kg/min) zatímco u Crossfit účastníků se zvedla z 43ml/kg/min na 48ml/kg/min). Je také prokázáno, že čím vyšší původní VO2 max je, tím hůře se zvedne na výslednou VO2 max v závěru progresu.

Co na crossfit řekl v jednom z rozhovorů osobnost funkčního a silového tréninku a zakladatel FMS Gray Cook:

„Řekl jsem nějaké pozitiva o crossfitu a řekl jsem i nějaká negativa o crossfitu. Crossfit určitě pomohl v síle některým lidem, pomohli jim shodit přebytečnou váhu, užívají mnoho různých kondičních forem, tedy dělají nějaké věci dobře, ale je mnoho věcí, které mě společně, i s Michaelem Boylem, zaráží. Není zde správné nastaven správný systém tréninku, dobrá kontrola, správná technika…. proč neprovádí lidem screening pohybu, než je hodí do tělocvičny cvičit? To jsou věci, na kterých dělají chyby, takže používají dobré vybavení a některé dobré kondiční myšlenky, dokonce i některé dobré silové cviky, které však až moc zmixují všechny dohromady, a nechají kohokoliv, kdykoliv a kdekoliv dělat celou dobu s obrovskými počty opakování. „

Závěr

Crossfit není rozhodně ten nejvhodnější fitness program pro širokou veřejnost, ale mělo by na něj být nahlíženo jako na extrémní sport či vrcholový výkon. Crossfit je soutěž. Tak by to mělo i zůstat pro ostatní. Jde o výkon, kde rizika jsou vysoké a výhody nízké. To je důvod, proč řady i přízeň crossfitu mnoho osobností již opustilo a další opouští. Je tedy otázkou kam bude samotný crossfit směřovat, vše se začíná velice kombinovat, mutovat a na druhé straně se začíná vše velice komercionalizovat. Tedy vy sami máte na výběr, jestli chcete klást důraz na výkon za každou cenu, výkon, který je vrcholem dovednostní pyramidy, nebo chcete stavět na zdraví, pevných základech a postupné silové progresi. Zkuste prolomit začarovaný kruh ega a komerce, a vyrazte směrem postupných výsledků, trvalého zdraví a síly.

(Autoři: Martin Snášel ; Michal Mareš )

Zdroje:

strengthcoachblog.com

lenoxspartanfitness.com

wodathome.com

wendright.blogspot.com

crossfitatlanta.com